Málo známé městečko Mladá Vožice se pyšní hned několika pamětihodnostmi. Mezi nejstarší patří zvonice z 15. století, která se dodnes pyšní pseudogotickou fasádou. Dále je to barokní kostel sv. Martina nebo barokní zámek. Na kopci uprostřed města se pak tyčí kaple Nanebevzetí Panny Marie. Málo kdo si dnes uvědomí, že v těchto místech kdysi stával královský hrad. Druhý hrad vyrostl opodál a dodnes na město shlíží shůry. Některé pasáže z jejich historie jsou dodnes záhadou.
Mladá Vožice je menší město v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Leží přibližně 17 km severovýchodně od města Tábor. Samotné město se rozkládá na svazích zdejších kopců a v údolí kolem Novoveského potoka a řeky Blanice. Mezi hlavní dominanty jistě patří vrch, který je dnes korunován kaplí Nanebevzetí Panny Marie. Přitom právě zde, na vrcholu vysokého a v krajině osamělého kopce, stával kdysi královský hrad, pod nímž se následně rozvíjela osada, dnešní město Mladá Vožice.
Největší zajímavostí zdejšího hradu je fakt, že se z jeho počátků nedochovaly žádné písemné zmínky. Není tedy možné přesně říci, kdo a kdy hrad přesně postavil. Jednalo se ovšem o značně strategické místo na dominantním kopci nad řekou Blanicí, podél níž se táhla důležitá obchodní stezka. Vzhledem k tomu, že byl později hrad zařazen králem Karlem IV. mezi důležité královské hrady, je pravděpodobné, že jeho stavitelem byl skutečně král. Jako nejpravděpodobnější se jeví Václav II., syn Přemysla Otakara II. a to někdy na konci 13. století, kdy královská moc přišla o hlavní oporu v kraji, kterou do té doby byl hrad v Chýnově dál na jihu. Přesná a jistá odpověď ale neexistuje.
První písemná zpráva pochází až z roku 1318. Jedná se též o první zmínku o osadě Mladá Vožice. Konkrétně se zmiňuje Vilém a po něm Velislav z Vožice, nejspíše první ze zástavních držitelů hradu. Karel IV. zařadil v roce 1353 hrad Vožice mezi hrady, které neměly být napříště zastavovány. Ovšem již za časů jeho syna Václava IV. se hard opět dostává do zástavy šlechtických pánů.
Během časů husitské revoluce drželi hrad přívrženci krále Zikmunda. To se stalo hradu i městečku osudné. Po bitvě u Sudoměře 25. března 1420 obsadil Mikeš Divůček z Jemniště městečko v podhradí a po pětidenním obléhání dobyl hrad slavný vojevůdce Jan Žižka. Hrad byl opraven a stal se opět trnem v oku nedalekým husitským obyvatelům města Tábor, proto byl hrad znovu v roce 1425 dobyt. Zatímco městečko bylo obnoveno a přežilo do dalších časů, vypálený a rozbořený hrad zanikl navždy.
Na místě zříceného hradu dal v roce 1646 tehdejší majitel vožického panství Kryštof Karel Přehořovských z Kvasejovic vystavět mariánskou kapli. Ke stavbě přitom bylo použito kamene ze zřícenin hradu, který tak zcela zmizel a dodnes je tak otázkou, jak jeho původ, tak jeho podoba.
Mnohem lépe se dochoval hrad Šelmberk, který byl vystavěn někdy na počátku 14. století jedním z členů šlechtického rodu Buziců. Staveništěm se mu stal skalnatý ostroh na dominantním vrchu severně od města Mladá Vožice. Šelmberk, poprvé zmiňovaný v roce 1318, tak byl po nějakou dobu šlechtickým sousedem a konkurentem královskému hradu ve Vožici.
Páni ze Šelmberka zde sídlili pouze do konce 14. století, kdy hrad přešel do majetku Aleše z Rýzmburka. Zatímco o osudech hradu ve Vožici během husitských bouří máme písemné zprávy, o tom, co se dělo s hradem Šelmberk není známo. Až od poloviny 15. století se pouze vynořují zprávy o prodejích hradu a tak tomu je až do 16. století. Tehdy byl hrad nejspíše za časů Michala Španovského částečně renesančně přestavěn. Právě Michal Španovský byl majitelem jak vožického panství, tak šelmberského. Obě panství tak poprvé spojil a jako své hlavní sídlo si zvolil právě hrad Šelmberk. V sousedství starého hradního paláce vzniklo nové zámecké křídlo. Hrad získal též novou hradbu s výstavní renesanční bránou.
Hrad by udržován a obýván i na počátku 17. století, ovšem za třicetileté války byl nejspíše zpustošen a následně opuštěn. Část zdiva se následně sesula a v 18. století byl hrad rozebírán pro stavbu domů v okolních vsích. Ve 20. letech 19. století dal tehdejší majitel panství Leopold Kuenburg, který už sídlil na novém zámku v Mladé Vožici, opravit hradní věž, která byla nejlépe zachovalou částí hradu. V přízemí nechal prolomit vstup a na vrcholu zřídil nové cimbuří. Z věže se tak stala rozhledna a z okolí starého hradu pak anglický park.
Zatímco po královském majestátu na dominantním kopci nezůstal kámen na kameni, městečko Mladá Vožice, které se mezi tím rozrostlo u jeho úpatí, dnes skýtá mnoho dalších turistických zajímavostí. Naopak 2 kilometry vzdálený hrad Šelmberk dodnes nabízí krásné výhledy z hradní věže a možnost prozkoumat hradní zříceniny, včetně sklepení. V dané termíny se zde konají i dobové akce a představení.
Související
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
105 let od okamžiku, kdy americký lékař sám sobě vyoperoval slepé střevo. Proč to udělal?
historie , hrady a zámky , cestování
Aktuálně se děje
před 25 minutami
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
před 1 hodinou
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
před 1 hodinou
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
před 2 hodinami
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
před 3 hodinami
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
před 4 hodinami
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
před 5 hodinami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 5 hodinami
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 6 hodinami
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 6 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 7 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 8 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 9 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 9 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 10 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 11 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 12 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.
Zdroj: Libor Novák