Známá i neznámá místa starobylého rodu. Kolik je u nás Šternberků?

Tento významný český rod pánů osmicípé hvězdy na modrém poli, má své kořeny již ve 12. století. Zakladatelem rodu a rodového hradu je však Zdeslav, který se roku 1241 poprvé píše „ze Šternberka“. V první polovině 13. století již byla politická a společenská situace taková, že si i významné šlechtické rody začaly stavět svá výstavná sídla v podobě kamenných hradů. Nejinak tomu bylo i u původně pánů z Divišova, kteří sídlili na panském dvoře v Divišově.

Jak to bylo se samotným Zdeslavem ze Šternberka a jeho dílem? Kde všude Šternberkové žili a jaké hrady dodnes nesou jejich jména? Pokud člověk trochu cestuje a pátrá, zjistí, že tento významný rod se neváže jen ke krásnému hradu nad řekou Sázavou, ale své jméno vtiskl i na další místa naší vlasti.

Český Šternberk

K výstavbě samotného hradu došlo někdy během 30. let 13. století a k jeho dokončení nejpozději v roce 1241, kdy je poprvé uváděn. Jednalo se o výstavní sídlo na klesajícím ostrohu nad řekou Sázavou. Hrad původně tvořila obranná okrouhlá věž v čele, za ní pak hradbami obehnané nádvoří s palácem na zadní, nejchráněnější straně. Z prostoru stoupajícího hřebene byla hradba masivně zesílena do podoby tzv. štítové zdi.

Šternberk

Již zmiňovaný Zdeslav ze Šternberka zastával vysoké funkce v okruhu českého krále Přemysla Otakara II. Svou věrnost a statečnost Zdeslav projevil i v roce 1253, kdy uhájil město Olomouc před nájezdy kumánů uherského krále Bély IV. Za odměnu tehdy dostal opět území, tentokrát severně od Olomouce, a také povolení si zde vystavět hrad. Někdy v 50. letech si tak na okraji otevřené, rovinné a úrodné planiny Hornomoravského úvalu staví další hrad, který opět hrdě nazývá Šternberk.

Vhodným staveništěm pro hrad byla podobná terénní konfigurace jako v případě staršího hradu v Čechách. Hrad byl postaven na klesající ostrožně, která z vrchů vybíhá do rovinných planin a to v místech, kudy vedla důležitá obchodní cesta, kterou tak bylo možné chránit, ale též kontrolovat. Původní podoba hradu spočívala přibližně na obdélníkovém půdorysu. Na vyšším místě, vstříc stoupající ostrožně, stála v jednom z nároží obranná okrouhlá věž a na druhé, protilehlé straně, pak palác.

Štamberk

Své rodové jméno však Šternberkové otiskly i jinde. Z těch méně známých je možné jmenovat polozapomenutý hrad Štamberk nedaleko Telče. Kdysi, snad již na konci 13. století, zde jeden z příslušníků rodu Šternberků nechal na skalním výchozu vybudovat hrad, jehož původní jméno znělo též Šternberk.

Do jisté míry se jedná o výjimku. Ač i zde se objevuje klasická skladba, tedy obranná okrouhlá věž, hradba a palác, je možné tento hrad označit i jako skalní hrad, jelikož některé jeho budovy aktivně využívaly skalních útvarů v terénu. Přesná podoba a historie hradu však není známa.

Šternberkové, to nejsou jen páni a rytíři středověku, ale také renesanční lidé, mecenáši, umělci, vědci a lidé dneška. Jejich stopy je možné sledovat na více místech. Kromě toho, že dodnes hlava rodu obývá hrad Český Šternberk, žijí příslušníci tohoto rodu též na zámku Jemniště. Tento zámek s prvky vrcholného baroka a rokoka, je v majetku Šternberků od roku 1868.

Zmínit lze též zámek Častolovice. Původně středověká tvrz se proměnila v renesanční zámek, jehož prvky jsou díky neorenesanční přestavbě dodnes krásně čitelné. Renesanční, ale též barokní a mladší prostory jsou domovem Šternberků už od konce 17. století.