Poslední slunečné dny lákají mnoho turistů k toulkám hřejivě zbarvenou krajinou. Komu nestačí dlouhé procházky mezi poli nebo v příměstských parcích, popřípadě se nerad tlačí mezi dalšími turisty na prohlídkách zámků, může vyrazit do míst, kde otvírací doba nehraje roli. Jednou z možností je návštěva přírodních dominant a malebných zřícenin v oblasti CHKO České středohoří. Pro zdolání zdejších vrcholů je nyní ideální počasí.
Krajina hradů, i tak se někdy oblast Českého středohoří nazývá. Jedná se o území se značnou koncentrací hradů na poměrně malé ploše. Návštěvníci si dle svých sil a fyzické kondičky mohou sami zvolit cíl a tím i náročnost terénu. V nabídce jsou hrady a hradní zříceniny na březích řek či na nízkých skalních masivech, ale i opravdové pevnosti, které se vypínají na vysokých kopcích, kde je potřeba počítat s převýšením i 200 metrů a s velice strmými svahy.
Samotné CHKO České Středohoří se nachází v severních Čechách v Ústeckém kraji. Rozkládá od ladných křivek řeky Ohře u města Louny až daleko na sever k úpatí Lužických hor. Mezi zdejší přírodní krásy patří především dávné sopky, které se hrdě vypínají, kam jen oko dohlédne. Tvoří pomyslnou hradbu i nejvyšší dominanty Českého středohoří a ukrývají ve svém stínu, či na svém vrcholu, nejeden hrad. Právě nyní nastává příznivé počasí ke zdolání ten nejvyšších z nich, které nabízí dech beroucí výhledy do dalekého okolí.
Pomyslnou jižní bránu do tohoto zelenavého kraje tvoří trojice hradů: Košťálov, Skalka a Oltářík. Vzdušnou čarou jsou od sebe vzdáleny 1 až 2,5 km a návštěvníci je tak mohou okusit během jednoho dne.
Zřícenina hradu Skalka leží jen na nízkém skalním masivu. Dnes ho tvoří je vysoká okrouhlá věž, tzv. bergfriet. První zmínky o hradu pochází již ze 14. století. Zdejší návštěvu doplňuje nový zámek s expozicí, který se však řídí návštěvní dobou.
Další hrad Oltářík je naopak zříceninou v podobě několika zdí obytného paláce, které jako jediné zbyly z malého hradu vystavěného na vysokém kopci. Byl založen v první polovině 15. století slavným husitským vojevůdcem Jakoubkem z Vřesovic, kterému se během válek podařilo získat v severních Čechách spoustu majetků. Hrad Oltářík sloužil k jejich ochraně.
Třetí zmiňovaný hrad Košťálov se vypíná na kopci vysokém 481 m n. m. a jeho zdolání pak patří mezi nejnáročnější. Toto těžko dostupné místo si vybral stavitel snad již na počátku 14. století. Byť z hradu zbyly už jen ruiny paláce, archeologické výzkumy ukazují, že se původně jednalo o značně velký hrad, dobře opevněný, vybavený četným hospodářským zázemím i rybníčkem. Svou sílu prokázal i během obléhání husity v roce 1422.
Mezi nejrozsáhlejší zříceniny patří jistě hrad Kostomlaty, kde se dochovaly jak ruiny paláců, hradeb tak i dvě okrouhlé věže, jedna z nich přeměněná na rozhlednu. Tento hrad byl vystavěn již v první polovině 14. století. Chvíli ho vlastnil i král a císař Karel IV., který si uvědomoval jeho sílu. Hrad byl během následných husitských válek několikrát obléhán, ale dobyt byl až na poněkolikáté.
Mezi zajímavé cíle patří zříceniny hradu Opárno nedaleko města Lovosice. Založen byl již v před rokem 1350 a i když je dnes v podobě ruin, nabízí krásnou ukázku hradu s plášťovou zdí.
Na druhé straně řeky se vypíná hrad Kamýk, založený na počátku 14. století jako malý, strážný hrad. Jeho název odpovídá i jeho situování, tedy na vysoké, těžce přístupné skále.
Zajímavou dvojici hradních zřícenin tvoří též hrady Kalich a Panna. Oba vyrůstají až v období husitských válek, stejně jako většina dalších v okolí. Nejdříve v letech 1421 až 1423 vystavěl známý husitský vojevůdce Jan Žižka hrad Kalich. Jako katolický protipól tu následně založil Zděnek z Vartemberka hrad Panna, a to výhružně hned na dohled od hradu protivníka. Hrad nejspíše nestačil zcela dokončit a nakonec se ho zmocnili sami husité, kterým patřil i ještě v časech, kdy už v Čechách husitské bouře utichly a opět na trůně seděl lucemburský král, tentokrát Zikmund.
V této malebné krajině se ale nalézá i spoustu dalších dochovaných hradů i skvostných zámků, které nabídnou krásné interiéry a přístřeší v případě nepřízně počasí. Patří sem například Střekov, Budyně nad Ohří, Benešov nad Ploučnicí či Velké Březno.
Související
Pražské letiště ochromil cestující. Zpozdilo se přes 20 letů
Doporučení zní jasně. Co mají dělat lidé v případě mimořádné situace na letišti?
cestování , zajímavosti , hrady a zámky , Česká republika , České středohoří
Aktuálně se děje
včera
Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech
včera
Další změny v Plzni. Krčík odchází do Pardubic, Boháč posílí Artis Brno
včera
Schillerové zkritizoval rozpočet i Zeman. Připomněl zrušení superhrubé mzdy
včera
Prezidenta Pavla čeká cesta do Norska. Bude zastupovat Česko na pohřbu krále
včera
Policisté dokončili exhumaci ostatků Masaryka. Právo informovat si vyhradili žalobci
včera
Babiš se popasoval s kritikou návrhu rozpočtu. Je čas investovat, tvrdí premiér
včera
Německo nám v podstatě vyhlašuje válku, reaguje Lavrov na obvinění
včera
Postup do Evropské ligy a ještě tři posily. Do Plzně přišli Gabriel, Vavro a Pališčák
včera
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
včera
Babiš považuje Rusko za hrozbu. Premiér ujistil, že se lidé nemusí bát
včera
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
včera
Ministerstvo financí spustilo nový web k návratu EET
včera
Krakatoa se probudila. Letadla v Indonésii nemohou do vzduchu
včera
Za Brity se s norským králem rozloučí princ William. Dodrží se konvence
včera
Napětí v Íránu opět roste. Američané a Íránci na sebe opět útočili
včera
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
včera
Výhled počasí na další víkend. V Česku by mělo zapršet
5. září 2026 21:57
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
5. září 2026 20:58
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
5. září 2026 19:51
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.
Zdroj: Jan Hrabě