Pardubický zámek představuje skvostné dílo, ve kterém se pojí prvky pozdně gotické a především renesanční architektury panského sídla. Společně s okolním opevněním a tzv. Příhrádkem, který navazuje na blízké město, tvoří unikání komplex, který nemá ve střední Evropě obdoby. Původně zde přitom stávala jen malá vodní tvrz, která dala jméno slavnému rodu, jenž získal svůj věhlas při dobývání Milána.
Dle archeologických výzkumů byla předchůdcem dnešního zámku dřevěná tvrz, kterou na konci 13. století zbudovali při osadě zvané původně Pordoby příslušníci starobylého rodu Ronovců. Tvrz nejspíše využívala obrany okolních bažin a mokřadů, doplněné později o vodní příkopy, jelikož ležela v nivě v blízkosti poblíž soutoku Labe s Chrudimkou. Jak přesně vypadala, není možné říci, jelikož pozdější úpravy zcela změnily okolní ráz.
V době po vymření rodu Přemyslovců se jako držitel Pardubic uvádí Půta z Dubé a po něm jeho synové, kteří někdy mezi léty 1327 a 1330 směnili Pardubice s Arnoštem z Hostyně, který byl prvním doloženým členem rodu pánů z Pardubic.
Jejich historie je přitom podle legendy mnohem delší a sahá až do dob knížete Vladislava II. Ten v roce 1158 pomáhal římskoněmeckému císaři Fridrichovi I. Barbarossovi dobýt Milán. Jedním z členů knížecí vojenské družiny měl být i jistý Ješek, bájný prapředek pánů z Pardubic. V momentě, když se vracel s kořistí z města, spustili obránci v městské bráně mříž, která přesekla jeho koně v půli. Ješkovi se však podařilo pobrat kořist i půl koně a vrátit se zpět do tábora. Kníže s obdivem uznal jeho statečnost a sílu a dovolil mu užívat erbu s polovinou koně. Tak tedy praví erbovní legenda.
Je evidentní, že páni z Pardubic mají společného předka s Malovci z Malovic, čemuž nasvědčuje velká podobnost erbů. První písemná zmínka o rodu však pochází až ze 14. století, kdy se jako první člen uvádí již zmiňovaný Arnošt z Hostyně, královský hejtman v Kladsku. Asi nejslavnější člen tohoto rodu byl první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Nejspíše za jeho časů byla původní tvrz přestavěna na vodní hrad v duchu vrcholné gotiky.
K dalším úpravám, především se snahou o posílení obranyschopnosti, došlo během husitských válek. Hrad tehdy získal nárožní věžice a střílny pro palné zbraně.
K zásadní přestavbě však došlo až později. V roce 1491 získal pardubické panství Vilém II. z Pernštejna, který nechal hrad přestavět na čtyřkřídlý renesanční zámek. V jeho díle pokračovali i jeho synové Vojtěch a Jan. Zámek doplnilo mimo jiné též bohaté hospodářské zázemí a mohutné pozdně gotické opevnění se čtyřmi kruhovými rondely v nárožích. Na ně bylo možné umístit těžké dělostřelectvo. Celý areál byl obehnán širokým příkopem, místy až 60 metrů, který bylo možné v případě nebezpečí zatopit. Směrem k městu pak vznikl tzv. Příhrádek, který se zámkem spojoval dřevěný most. Nová rezidence pánů z Pernštejna tak byla nadále nedobytnou pevností.
Posledním vlastníkem zámku z rodu Pernštejnů byl Jaroslav z Pernštejna. V roce 1560 panství odkoupil král a z Pardubic se stalo královské komorní panství. V těchto dobách zde například proběhla sgrafitová výzdoba zámeckých paláců, kterou provedl italský stavitel a zednický mistr Ulrico Aostalli de Sala. Význam zámku už byl přitom převážně hospodářský, což se negativně podepsalo i na jeho interiérech a výzdobě. Například v 17. století v něm byl zřízen pivovar.
Barokní úpravy, které tu vedl v letech 1723–1726 František Maxmilián Kaňka, se již nijak zásadně do dispozice zámku nepromítly. Zámek si tak unikátně uchoval svou renesanční tvář a to jak v podobě samotného zámku, tak i okolní fortifikace.
V nedávné minulosti zámek značně utrpěl zanedbáním údržby. V roce 1994 však začala celková rekonstrukce, která postupem času vrátila zámku jeho krásu. Dnes v jeho prostorách sídlí Východočeské muzeu, Východočeské galerie a pobočka Národního památkového ústavu.
Související
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
historie , hrady a zámky , cestování , pardubice
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Zemřel Miroslav Imrich, zpěvák skupin Tango a Abraxas
před 57 minutami
Záplava výrobků "Made in China" už vadí i EU. Von der Leyenová chce jednat s Ťin-pchingem
před 2 hodinami
Výhled počasí na příští víkend: Bude panovat typické jaro
včera
Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války
včera
Evropa se musí připravit na ruské sabotáže, varují tajné služby
Aktualizováno včera
Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska
včera
Na Nymbursku vjelo auto na chodník a srazilo několik chodců
včera
Zemřel herec Bernard Hill, král Théoden z Pána prstenů
včera
EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
včera
Policie obvinila řidiče kamionu kvůli tragické sobotní nehodě na D1
včera
Mladík se přiznal k napadení europoslance Eckeho. Policie hledá další podezřelé
včera
Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům
Aktualizováno včera
Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let
včera
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
včera
Revoluce v elektromobilitě: 10 minut stačilo švédské automobilce k nabití svého prototypu
včera
Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska
včera
Google u soudu. V něm jde o miliardy dolarů a to, jak používáme internet
včera
Požár ve Frýdku-Místku: Hasiči zachránili 17 lidí z hořícího domu
včera
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
včera
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
V Česku by dnes mohly udeřit bouřky, jejich výskyt je však pro tuto chvíli zatížen velkou nejistotou, konstatoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v neděli dopoledne. Nebude tak ještě vydána první letošní výstraha před bouřkami.
Zdroj: Jan Hrabě