Vznik Nového hradu u Adamova potvrzuje, že chybami se člověk učí

Dnes Starý hrad byl v dobách svého vzniku nazýván jako Nový hrad. Byl vystavěn snad někdy v průběhu 2. poloviny 14. století. Poprvé je zmiňován v roce 1381. Sloužil především k ostraze významné cesty z Brna blanenským údolím. Jeho historie však nebyla příliš dlouhá.

Jedním z majitelů byl i moravský markrabě Jošt, který hrad roku 1411 zastavil Vaňkovi Černohorskému z Boskovic. Ten za husitských válek stál nejprve na straně císaře Zikmunda, ale později se stal přívržencem husitů. Proto byl v roce 1423 jeho hrad dobyt vojskem biskupa Jana Železného.

Hrad byl ale následně obnoven a sloužil svému poslání až do časů krále Jiřího z Poděbrad. Ten ponechal hrad v zástavě pro svůj rod a využíval jej jako pevnou oporu na území Moravy proti vzdorokráli Matyášovi Korvínovi. Hrad tak měl během nadcházejících česko-uherských válek opět osvědčit svou obrannou funkci.

Bohužel byl hrad postaven poněkud nevýhodně, což odpovídá době jeho vzniku v poklidných karlovských dobách. Možnost hrad hermeticky odříznout od okolí a odstřelovat jej, se nakonec hradu stalo osudné. Počátkem roku 1470 byl dobyt a rozbořen vojskem uherského krále Matyáše Korvína. Předcházelo tomu obléhání hradu, k němuž uherské vojsko v okolí vystavělo šest opevněných stanovišť. O tom, že se jednalo o dlouhodobější a důkladné obléhání svědčí fakt, že vojenská stanoviště, respektive bašty, byly vybaveny i náročnějšími budovami, přičemž některé z nich byly dokonce vytápěny kachlovými kameny.

Hrad zřejmě nebyl zcela obnoven, pokud vůbec. Noví majitelé panství se již poučili z dřívějších chyb a rozhodli se vybudovat své sídlo jinde. Konkrétně využili jedno z nepřátelských stanovišť. Původní hrad v troskách se začal nazývat jako Starý a byl využit jako zdroj stavebního materiálu. Do roku 1493 nově vybudovaný hrad, nazývaný dnes jako Nový hrad u Adamova, převzal jeho roli.

Jedná se o poměrně názornou ukázku reflexe hradních pánů v období po poděbradských a česko-uherských válkách, kteří začali reagovat na progres v dobývacích technikách. V místech, kde stála nepřátelská ležení, nově často vznikala předsunutá opevnění, jako tomu bylo například na hradech Český Šternberk či Vimperk. V případě Nového hradu u Adamova byli jeho majitele ještě razantnější.

Zakladatelé Nového hradu, kterými byli Černohorští z Boskovic, vlastnili hrad až do 16. století. V roce 1562 vydal český král Ferdinand I. Habsburský rozhodnutí, že hrad, který dosud dávali králové do zástavy, Černohorským prodá. Ovšem v roce 1597 vymřel rod po meči a panství vyženil Maxmilián z Lichtenštejna, který si vzal za manželku Kateřinu Černohorskou.

Když v roce 1643 táhli kolem hradu poprvé Švédové, o dobytí hradu se ani nepokusili, ač hrad skýtal množství majetku. Avšak roku 1645, kdy došlo ke švédskému obléhání Brna, byl hrad lstí přepaden a téměř bez boje obsazen. Podle pověsti nebyla hlídka hradu příliš obezřetná, v otevřené bráně hrála kostky, a tak měli Švédové usnadněnou úlohu. Jiná pověst vypráví o zradě olomučanského občana, který zradil ostrahu hradu a zavolal si o otevření brány.

Díky své poloze však hrad nebyl ani později opuštěn či zbořen. Vzhledem k tureckému nebezpečí byl naopak alespoň částečně opravován. Ještě koncem 17. století sloužil jako obydlí pro myslivce. V roce 1703 proběhla další oprava z důvodu hrozícího nebezpečí ze strany povstalců.

Novou kapitolou pro Nový hrad bylo 19. století a s ním spojené období romantismu. Konkrétně v letech 1805–1807 došlo k romantické přestavbě hradu, během které byla postavena vysoká věž. Hrad se tak stal součástí Vranovsko-křtinského lichtenštejnského areálu. Když se však v letech 1843–1848 stavěla železniční dráha z Brna do České Třebové a razil se Novohradský tunel, byla tato věž kvůli obavám, že se při otřesech z železniční trati zřítí, snížena.

V roce 1920 se po první pozemkové reformě stal hrad majetkem státu. Přešel do vlastnictví Školního lesního podniku Křtiny a ještě v 50. letech 20. století zde byl výletní hostinec. Poté byl ponechán svému osudu a chátral, byť byl od roku 1964 chráněn jako kulturní památka. Počátkem 80. let se jeho záchrany ujali nadšenci, kteří hrad pod hlavičkou Českého svazu ochránců přírody převzali v roce 1990. Hrad je dnes opravený a veřejnosti přístupný.