Starobylý hrad Šternberk, nazývaný v minulosti též Šternberk nad Sázavou, dnes Český Šternberk, patří mezi nejstarší a nejzachovalejší hrady v Posázaví. Díky své bohaté historii, vkusné interiérové expozici a celkové malebnosti je též jedním z nejnavštěvovanějším objektů v kraji. Za pozornost však stojí nejen hrad, ale i jeho předsunuté opevnění.
Český Šternberk se vypíná na protáhlé klesající ostrožně nad řekou Sázavou nedaleko soutoku této vodáky oblíbené řeky s říčkou Blanicí. Dostupnost hradu a stejnojmenné obce je dobrá, jelikož se nachází v blízkosti D1, asi 30 minut jízdy autem z Prahy. Hrad je již od svého zpřístupnění v polovině minulého století vyhledávanou destinací. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka ČR a od roku 2008 také jako národní kulturní památka ČR.
Hrad láká davy návštěvníků nejen svým malebným zasazením do krajiny, ale též svou historií. K jeho založení došlo již před rokem 1241, kdy se poprvé zmiňuje. Jeho zakladatelem byl Zdeslav, významný člen královského dvora v dobách Václava I. a Přemysla Otakara II. Historický příběh hradu udiví nejen svou délkou, ale i faktem, že až na tři okamžiky byl hrad nepřetržitě v rukou rodu Šternberků. Dnešní majitel, Zdeněk ze Šternberka, je 20. generací potomků zakladatele.
Poprvé se hrad dostal do cizích rukou po občanských bojích ve 2. polovině 15. století. Tehdy se majitel hradu Zdeněk Konopišťský ze Šternberka stal vůdcem tzv. Jednoty Zelenohorské bojující proti králi Jiřímu z Poděbrad. Nastalo tak několik let zničujících bojů, které se pochopitelně nevyhnuly ani hradům Zdeňka Konopišťského, vedle Šternberka například i hradů Leštna, Konopiště či Kostelce nad Sázavou.
Český Šternberk byl obléhán po několik měsíců a těžce ostřelován z několika stanovišť, kde královská vojska soustředila obléhací stroje v podobě trebuchetů, ale i palných zbraní. Tato místa na vrcholcích kopců kolem hradu dodnes nesou příznačné názvy jako Smrt či Prak.
Hrad byl nakonec dobyt a jistě ze značné části poničen. Na rozdíl například od Kostelce nad Sázavou, od té doby zvaného Zbořený Kostelec, byl však Šternberk opraven a obnoven. Na krátkou dobu se dostal do majetku straníků Jiřího z Poděbrad, ale již brzy na to se vrátil do rukou svých původních majitelů. Ti po bolestných zkušenost věnovali značnou pozornost obranyschopnosti hradu. Hrad získal další linii opevnění v podobě parkánové hradby, předhradí zajistily dvě malé podkovovité bašty a místo, odkud bylo možné hradu nejlépe ubližovat, tedy vrch přímo nad hradem, zaujala předsunutá dělostřelecká bašta. Ta je dodnes dochovaná a patří mezi nejlépe zachované u nás.
Jak ukázaly nejnovější výzkumy, nacházelo se na hřbetu nad hradem původně stanoviště obránců hradu, které bylo v čele zajištěno mohutným příkopem. V místech budoucí dělostřelecké bašty byla jiná, obranná stavba, která nejspíše v době obléhání roku 1467 zanikla požárem. Stalo se tak jistě ve spojitosti s útokem vojsk krále Jiřího, kteří obsadili tento strategický bod, díky němuž měli hrad jako na dlani. Jeho dobytí tak bylo jen otázkou času.
Aby se tato situace již neopakovala, vznikla v místech bývalého nepřátelského ležení nová, progresivní stavba v podobě předsunuté bašty. Tvořila ji víceboká bateriová věž s výrazným břitem otočeným k jihu a vnější obvodové opevnění. Břit měl za úkol odrážet možné střely, které pod sklonem břitu neškodně sklouzly po zdech. Do věže vedlo šnekové schodiště v její zadní části. V suterénu se nacházel skladovací prostor, pravděpodobně prachárna a v prvním patře vybíhá ze středové okrouhlé místnosti pětice chodbiček ukončených střílnami pro těžká děla. Jednu střílnu nahrazoval portál, kterým se do věže vytahovala děla. Druhé patro bylo roubené nebo hrázděné a určené pro lehčí palné zbraně.
Dnes se předsunutá bašta nazývá jako Hladomorna, což je až romantický název a s původním účelem objektu nemá nic společného. Baštu lze samostatně navštívit při procházce okolím hradu. Její návštěvu lze doporučit, jelikož podobně dochované stavby se u nás nenachází. Například podobně dochovaná a kvalitní předsunutá bašta se nachází ve Vimperku. Ta je ovšem veřejnosti nepřístupná.
Související
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
historie , hrady a zámky , hladomorna , architektura , Hrad Český Šternberk , cestování
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
včera
Trumpova ex-asistentka Hope Hicksová vypovídá. Měla popřít aféru Stormy Daniels
včera
Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan
Aktualizováno včera
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
včera
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
včera
VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“
Aktualizováno včera
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
včera
V Německu napadli neznámí útočníci europoslance. Scholz už reagoval
včera
Princezna Kate si prochází peklem, tvrdí osoba blízká manželce prince Williama
včera
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
včera
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
včera
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
včera
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno včera
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
včera
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
včera
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
včera
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
včera
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
včera
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
včera
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ocenila rozhodnutí Pavla Tuleji, který se v pátek vzdal nominace na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Ve vládě měl nahradit končící ministryni Helenu Langšádlovou.
Zdroj: Jan Hrabě