Hrad Valdek: Unikát skrytý za ostnatým drátem

Ač se hrad Valdek řadí již do kategorie zřícenin, zaujme dnes každého návštěvníka svou velkolepostí a poměrně dobrou zachovalostí. Jeho nejstarší část přitom vznikla již ve 2. polovině 13. století. Tato skutečnost je dána známým příslovím mít „štěstí v neštěstí“. A toho se hrad za svou dlouhou historii dočkal několikrát.

Zřícenina hradu Valdek se dnes nachází na okraji CHKO Brdy ve stejnojmenném pohoří. Leží nedaleko obce Neřežín, severozápadně od Příbrami ve Středočeském kraji.

Hrad zde vyrostl na skalnatém ostrohu, který vybíhá jihozápadním směrem z vrchu Beranec, který je významnou dominantou, tvořící severní protiváhu Jineckých hřebenů. Jeho situování bylo výhodné. Nacházelo se zde dostatek stavebního materiálu, byť nebyl zcela snadno opracovatelný. Severním a západním směrem se již nacházel Přemyslovský lovecký hvozd podél řeky Berounky.

Hrad založil příslušník slavného rodu Zajíců z Valdeka, z rozrodu rodu Buziců. Tomuto významnému a mocnému rodu patřilo rozsáhlé území sahající od Žebráku přes Komárov hluboko do Brd již ve 12. století.

Poprvé se o hradu nepřímo hovoří v roce 1263, kdy se zmiňuje v predikátu Oldřicha Zajíce z Valdeka. Ten byl královským číšníkem a purkrabím na hradě Loket, od roku 1265 zastával významný úřad purkrabího Pražského hradu. Údajně již okolo roku 1260 založil nedaleký augustiánský klášter na Ostrově. Je tak pravděpodobné, že hrad Valdek vznikl již dříve, než se poprvé zmiňuje, snad již v 50. letech 13. století.

Hrad Valdek, vedle hradu Žebrák, vystavěli Zajícové z Valdeka pro ochranu místních i dálkových cest. Menší hrad Žebrák ovládal důležitou mezinárodní komunikaci vedoucí z Prahy přes Plzeň do Norimberka a Řezna. Hrad Valdek byl postaven u méně důležité cesty, vedoucí z Hořovic brdskými lesy do Příbrami. Jeho příznačné jméno Valdek, lze přeložit jako „v lesním rohu" či jako „lesní hrad“.

Jak ukázaly stavebně-historické analýzy hrad byl původně menší, než jeho současný stav. Za svou historii prodělal několik stavebních úprav. Do prvé fáze patří palác, původně nižší, stojící na nejchráněnějším místě, a obvodová kamenná hradba. Jak palác, tak obvodové opevnění prodělalo během 14. až 16. století řadu přestaveb a úprav. Palác byl navýšen a zveleben, nakonec též na druhé straně hradního areálu doplněn o druhý palác. Též hlavní dominanta hradu, kterou je věž bergfitového typu, je až dodatečnou přístavbou, která proměnila vzhled hradu.

Postupný růst a rozkvět hradu umožnil fakt, že hrad patřil až téměř do poloviny 14. století příslušníkům politicky významného rodu Zajíců z Valdeka, kteří si nechávali záležet na vzhledu jejich rezidenčního sídla. Po krátkém úpadku, kdy hrad vlastnili vladykové z Beškovic, se Valdek dostal do královského majetku a na hradě již ve 2. polovině 14. století sídlil královský purkrabí. V královských rukou byl i během bouří husitských válek. Zdá se, že díky uzavření příměří mezi posádkou hradu a Pražany, i díky následné obměně náboženského smýšlení hradních pánů, neutrpěl hrad vážnější újmu. Hrad tak měl štěstí v neštěstí.

Během 15. století se na hradě střídala řada nevýznamných pánů, díky čemuž nedošlo k radikálním úpravám. Až v roce 1544, když byl Valdek v majetku Kryštof z Komárova, došlo k úpravám zejména paláců, u nichž byla vylámána větší okna. Navzdory těmto úpravám již v této době chátral a nakonec se ukázalo, že jeho udržování přesahuje finanční možnosti majitelů. Hrad tak byl ke konci 16. století postupně opuštěn a začal se proměňovat ve zříceninu. Měl však štěstí, jelikož díky své odlehlosti v hustých brdských lesích nebyl na rozdíl od hradu Žebrák rabován na stavební kámen.

Na sklonku 19. století byl hrad součástí hořovického velkostatku knížat z Hanau. V té době byl v duchu tehdejších romantických představ místy lehce upraven. Zejména byla osazena nová ostění do brány a branky, jimiž se vstupuje do hradu. Díky tomu byl částečně opraven.

Během první republiky se o Valdek staral Klub československých turistů. V padesátých letech se stal součástí Vojenského prostoru Brdy. V této době začal rychle chátrat a nic na tom nezměnilo ani opakované zapsání hradu jako kulturní památky. Na druhou stranu se vyhnul někdy necitlivým památkářským zákrokům z období minulého režimu a nelegálním výkopům. Skryt za ostnatým drátem měl tak opět štěstí v neštěstí.

V novodobé historii se Valdek lidem otevřel v roce 2016, kdy bylo zmenšeno posádkové cvičiště Jinonice, a hrad se dostal do přístupného ochranného pásma. Zřícenina je však ve špatném stavu a je tak oficiálně nepřístupná. To ji alespoň opět chrání před návaly turistů a hledačů pokladů.

Související

Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

Více souvisejících

historie hrady a zámky Brdy zajímavosti

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 30 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 56 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači

Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua označila rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o vydání zatykače za „absurdní a falešné lži“ a za „antisemitské“. UVedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy