Praha má po krk turistů. Atraktivní místa jsou oběťmi vlastního úspěchu, píše Reuters

Masová turistika vznikla po druhé světové válce. Světová organizace cestovního ruchu při OSN (UNWTO) zaznamenala v minulém roce 1,4 miliardy turistických příjezdů oproti 25 milionům v roce 1950. Polovina z nich přitom míří do Evropy.

Nejvíce turistických cest podnikají Číňané, v roce 2017 odtud přijelo 143 milionů lidí, zatímco nejvíce turistů míří do Francie a do Španělska - 80 milionů ročně.

Boom je způsoben rychle rostoucí střední třídou spolu s rozšířením nízkonákladových aerolinek a internetových cestovních agentur, díky kterým je cestování levné a snadné.

"Zatímco dříve se pohlíželo na dovolenou téměř jako na privilegium, dnes je vnímána v podstatě jako právo," říká Marina Novelliová, profesorka turismu a mezinárodního rozvoje z univerzity v Brightonu.

Podle ní měří ministerstva a turistické úřady úspěch čistě podle zvyšujícího se počtu návštěvníků. "Tento model už nefunguje a to je asi to nejdůležitější zjištění, které je potřeba pochopit," pokračuje Novelliová.

Přelidnění některých míst a jejich proměna téměř v zábavní parky pro turisty podle ní může zničit kouzlo, které turisty do destinací láká. "Pokud budeme sledovat čistě jen čísla a nebudeme zkoumat detailněji dopady ekonomické a společenské a také dopady na životní prostředí, riskujeme, že zabijeme slepici, jež snáší zlatá vejce," uzavírá profesorka.

Jedním z fenoménů, který posiluje hlasy proti turismu, jsou platformy umožňující krátkodobé pronájmy, jako například Airbnb, které místní i odborníci často viní ze zvyšování cen nájmů a proměňování městských částí.

V Paříži je v nabídce asi 60.000 domácností k pronájmu, v Amsterodamu 19.600, v Barceloně 18.300, v Praze 13.600 a v Benátkách 8500, uvádí společnost Inside Airbnb, která upozorňuje na negativní dopady krátkodobých pronájmů na život ve městech.

Podle Rochelle Turnerové, výzkumné ředitelky Světové rady pro cestování a turistiku (WTTC), která reprezentuje cestovní a turistický soukromý sektor, je potřeba k problému přistoupit inovativním způsobem a turisty dostat i jinam, než do přecpaných míst. Zmiňuje například společnost, která vozí asijské turisty na anglické farmy, kde zrovna žlutě kvetou řepková pole.

Podle Turnerové se v debatě o negativních dopadech turismu často ignorují mnohé výhody, které toto odvětví přináší, například ochrana přírody a divokých zvířat nebo zachování budov, které by jinak chátraly kvůli nedostatku financí.

"Ano, uznáme chybu, když se věci v některých místech trochu vymknou kontrole, ale turismus není špatnou zprávou. Přináší obrovské klady," řekla Turnerová agentuře Reuters.