Krásy hradu Šternberk: Co v sobě ukrývá moravská perla?

Hrad má své kořeny v polovině 13. století, kdy byl založen Zdeslavem ze Šternberka, ale jeho dnešní podoba toho nemá příliš společného se středověkem ani s dodnes existujícím šlechtickým rodem Šternberků. Na konci 14. století totiž hrad přešel do vlastnictví pánů z Kravař a poslední člen moravského rodu Šternberků zemřel bez mužských potomků. Paradoxně tak již více než 600 let hrad ani město Šternberk se Šternberky nemá vůbec nic společného. Snad kromě středověké kamenné věže, která díky své mohutnosti a majestátnosti přečkala všechny dosavadní vrtochy dějin.

Od středověkého k vytápěnému hradu

Fanoušky historické architektury je důležité upozornit na dvě výrazné přestavby hradu, které stavbě vtiskly dnešní romantickou podobu. První proběhla v 16. století za pánů Berků z Dubé a z Lipé ve stylu renesance a tento sloh dominuje Šternberku dodnes. Ještě více je dnes patrná přestavba, kterou na hradě provedl Jan II. z Lichtenštejna na přelomu 19. a 20. století. Na jednu stranu chtěl tento velký mecenáš umění zachovat historickou renesanční podobu hradu, na druhou stranu potřeboval, aby se v historické stavbě dalo pohodlně bydlet a tak vznikl architektonický unikát, který si dnes mohou návštěvníci detailně prohlédnout.

“Hrad sice původně dlouho chátral, ale v roce 1886 bylo rozhodnuto o jeho generální rekonstrukci podle projektu vídeňského architekta Karla Gandolpha Kaysera v duchu romantického historismu. Hrad byl velkým nákladem zmodernizován. Byl elektrifikován, vybaven výtahy a čerpadlem vodovodního systému, který zásoboval koupelny a toalety. Instalován byl též systém horko-vzdušného vytápění. Vzniklo tak na tehdejší poměry luxusní sídlo moderního aristokrata Jana II. z Liechtensteina, který je postupně vybavil historickým mobiliářem,” popsala pozoruhodnou rekonstrukci kastelánka hradu ve správě Národního památkového ústavu  Helena Gottwaldová. Uvedené technické zázemí hradu je rovněž možné detailně prohlédnout v rámci prohlídkových tras, které nabízí správa hradu.

Umělecké poklady Lichtenštejnů

Uvnitř starobylé památky se schovává ještě jeden velmi zajímavý tahák. Po Lichtenštejnech totiž na hradě zůstala část z jejich uměleckých sbírek. Sbírky umění tohoto rodu totiž dlouhodobě patří a patřily k nejbohatším soukromým sbírkám na světě a dodnes jsou umělecké předměty ve vlastnictví vévodského rodu jednou z příčin, proč je Lichtenštejnský vévoda nejbohatším monarchou na světě a předčí svými majetky údajně i britskou královnou. Nicméně šternberskou sbírku zde museli Lichtenštejni nechat, jelikož jim byla zkonfiskována po 2. světové válce. Pohnutá historie tak umožňuje pozorovat pozdně středověké a renesanční skvosty povětšinou od severských a částečně od italských mistrů uprostřed Moravy. Podle typu umění dělili Lichtenštejnové předměty do různých objektů a právě na uvedené umělecké směry byl určen starobylý hrad Šternberk.

Nově mohou návštěvníci nahlédnout do zrekonstruované kuchyně z 19. století, kde se dozvědí o stravování na hradě napříč historií a lecjaká informace překvapí. Jinými slovy, každý si přeje nahlédnout tzv. až do kuchyně. Pro dobrodružnější povahy, které se nezaleknou schodů, je pak zajímavé vyrazit i na zpřístupněné půdy hradu. Každopádně hrad Šternberk by neměl uniknout pozornosti žádného výletníka.