Nejpohádkovější hrad v Česku? Ve skutečnosti zámek, sloužil i jako vězení pro Švédy

Historie Bouzova je velice dlouhá, sahá již do období středověku. Když dnes návštěvník vstupuje skrze hradní brány, představuje si onen dávný středověký hrad tak, jak ho vidí dnes. Ale to je jen napudrovaný klam nedávné historie.

Hrad Bouzov, původně Búzov, se nachází na kopci nad stejnojmennou obcí v oblasti středozápadní Moravy. První zmínky pochází z roku 1317, kdy se objevuje jméno prvního doloženého majitele, kterým byl Búz. Nejspíše právě tento Búz zvaný z Bouzova byl též zakladatelem hradu a to nejpozději na počátku 14. století. Hrad tehdy ale vypadal zcela jinak, než jak vypadá dnes. Tvořila ho jen obvodová kamenná hradba a vnitřní, převážně dřevěná, zástavba. Až později vzniká kamenný palác a následně kamenná věž, zvaná hláska, jejíž středověká podoba má s tou dnešní též pramálo společného.

Hrad během časů měnil jak podobu, tak i majitele. Mezi ně patřil například markrabě Jošt nebo páni z Kunštátu. Koncem 14. století bylo k hradu přistavěno předhradí. Roku 1558 hrad Bouzov vyhořel, ale kvůli finančním problémům tehdejších majitelů byl plně obnoven až v roce 1620. Jako rezidenční sídlo sloužil až do konce 17. století. Nejednalo se už čistě o hrad, mísily se zde prvky pevnostní architektury a zámecké rezidence. Došlo k úpravám interiérů v renesančním slohu a ke stavbě nového palácového křídla. V průběhu třicetileté války sloužil Bouzov jako císařská pevnost a vězení pro švédské zajatce.

Zlom nastává ke konci 17. století, kdy byl zadlužený Bouzov prodán i s celým panstvím řádu Německých rytířů. Řad zde však nesídlil, objekt chátral a stal se během 150 let takřka ruinou. V některých částech byly zborcené místnosti, chyběly střechy atd.

Na lepší časy se Bouzovu zablesklo až v druhé polovině 19. století. Tehdejší velmistr Německých rytířů, arcivévoda Evžen Habsburský, který byl Bouzovem zcela očarován, započal s jeho záchranou a přestavbou. Ruina starého zámku se zbytky gotického hradu opět povstala z popela. Ale jen částečně. Je důležité dodat, že technický stav jednotlivých budov na tom byl velice špatně. Navíc stavební práce se nesly v duchu historismu a romantismu, které se nesnažily místu vrátit původní podobu, ale spíše vytvořit ideální, dokonalou podobu starých časů. Projekt a rekonstrukční plány zpracoval podle představ arcivévody profesor Georg von Hauberisser.

Práce zde probíhaly v letech 1895 až 1910 a proměnily celé místo k téměř k nepoznání. Ač byla část objektu zachráněna a zakonzervována, v některých částech vznikly novotvary, nové paláce a i dominantní, pohádková věž je až záležitostí této romantické přestavby. Zanikla tehdy i původní středověká černá kuchyně a jiné autentické detaily, naopak objekt jako takový byl zachráněn a dostal nezaměnitelnou pohádkovou vizáž, která jako by byla o pár let později předlohou pro Disneyho.

Novodobé interiéry byly zařízeny tak, aby připomínaly komnaty a sály středověkého hradu. Více než hradem se však Bouzov stal zámkem, byť oficiálně se nazývá jako hrad. Více než rezidencí byl již v těchto časech Bouzov muzeem, kam Evžen soustředil nejrůznější sbírky středověkých artefaktů, které měly vztah k Řádu a interiéry hradu byly zařízeny replikami středověkého nábytku. Sám arcivévoda obýval jen menší část zámku.

Přes různé peripetie během 1. republiky patřil Bouzov stále Řádu a to až do roku 1939, kdy jej zabavili nacisté. Pobýval zde i velitel SS Heinrich Himmler. Nacisté si zde počínali značně neomaleně a objekt tak znovu utrpěl. Po druhé světové válce byl Bouzov zkonfiskován československým státem a ve státní správě je dosud. Snahy Řádu německých rytířů o navrácení objektu pokračují, ale nebyly prozatím úspěšné.

Spíše než s touto církevní institucí je však Bouzov spjat s řadou pohádek, mezi něž patří například O medvědu Ondřejovi, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Království potoků, či si diváci mohou scény z tohoto pohádkové místa vybavit z kultovního seriálu pro nejmenší Arabela se vrací.