Kroměříž se pyšní místem, které obdivuje celý svět

Kroměříž dnes patří mezi nejnavštěvovanější místa v České republice. Návštěvníkům toho nabízí skutečně mnoho. Kromě krásného města je to především barokní zámek, přilehlá Podzámecká zahrada nad řekou a na opačné straně města pak okrasná Květná zahrada. Celý komplex je navíc od roku 1998 na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Vedle těchto nejznámějších památek za zmínku stojí též kostel sv. Mořice či kostel Nanebevzetí Panny Marie. Turisté zde navíc mohou obdivovat prostorné náměstí s kašnou a ti zvídavější zde najdou i pozůstatky městského opevnění a městské brány.

Docestovat do Kroměříže není těžké, jelikož město protíná dálnice D1 a vedlejším městem Hulín vede hlavní železniční koridor oblasti. Město leží severovýchodně od Brna, asi 40 minut jízdy autem, popřípadě jižně od Olomouce odkud cesta autem trvá též kolem 40 minut. Ve městě je přitom dostatek parkovacích míst.

Když dnes lidé do města přicestují a prochází se v okolí zámku, jen málo kdo si dokáže představit, že zde skoro před 1000 stával původně pouze dvorec olomouckých biskupů. Právě s nimi je osud celé oblasti pevně spjat. Konkrétně kolem roku 1100 koupil olomoucký biskup Jan II. tržní osadu, která tu stávala, a vystavěl zde dvorec. Ten stával na okraji ostrožny nad řekou, obklopen močály a mokřady.

Až po polovině 13. století slavný biskup Bruno ze Schauenburgu povýšil přilehlou osadu Kroměříž na město a románský dvorec přestavěl na gotický hrad. Též zde zavedl manský správní systém a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství. Z časů biskupa Bruna pochází též kostel sv. Mořice.

Pevný hrad byl později na počátku 16. století přestavěn na renesanční zámek a okolní obranné prvky v podobě příkopů, močálů a mokřadů začaly nahrazovat okrasné záhony a zahrady. Z původního hradu se dodnes částečně dochovala pouze věž.

Velkou pohromou pro město i zámek byla Třicetiletá válka, která se rozhořela v první polovině 17. století a roku 1643 zasáhla též Kroměříž. V daném roce byla Kroměříž dobyta a zničena švédskými vojsky generála Torstensona. S obnovou Kroměříže a zámku započal biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna v druhé polovině 17. století. Projektu na opravu zámku se ujali císařští dvorní architekti F. Lucchese a G. P. Tencally. Zámek byl tehdy přestavěn do barokní podoby, která zhruba odpovídá i dnešní podobě. K dílčím úpravám přispěly další pohromy, především velký požár, který v roce 1752 vypukl ve městě a zničil desítky domů a značně poškodil interiéry zámku. Jiné úpravy přinesla moderní doba, především pak počátek 20. století související především s technickou modernizací objektu.

Na zámku se odehrály též důležité události evropského formátu. Například v letech 1848–1849 se zámek stal dějištěm zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů.

Jednotlivé části zámku byly v minulosti hierarchizovány. Přízemí bylo věnováno hospodářským a provozním prostorám, v druhém podlaží byly soustředěny reprezentativní prostory, třetí podlaží kladlo důraz na biskupovu světskou a úřední moc. Zámek dnes nabízí několik prohlídkových okruhů, v jejichž rámci mohou návštěvníci v doprovodu průvodce projít nejkrásnějšími pokoji, sály. či knihovnou. Samostatně je možné shlédnout obrazárnu a věž nebo se projít po Podzámecké či Květné zahradě.

Slavnou Květnou zahradu nechal vybudovat v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna. Nabízí nádherně kvetoucí záhony i hravé bludiště. Naopak Podzámecká zahrada má své počátky už v 16. století, byť dnešní podoba pochází především z 19. století. Pojí se zde prvky rokokové zahrady a anglického parku s různými romantickými stavbami jako je Čínský pavilon či umělé ruiny starobylého chrámu.