Tajemství zámku Žleby: Romantická krása skrývající drsné jádro

Nádherný a romanticky vyhlížející zámek se nachází ve Středních Čechách nedaleko Čáslavi. V rámci středočeských památek patří k těm nejnavštěvovanějším. Návštěvníky láká jak jeho pohádková silueta, tak především bohatě zařízené interiéry, dozdobené poutavým příběhem místních pánů. Samotný objekt však prošel bouřlivou historií a ne všechno je zde takové, jak se na první pohled zdá.

Zámek Žleby leží necelých 7 km od Čáslavi a přibližně hodinu cesty autem z Prahy. Stejnojmenná obec, v níž se zámek nachází, nabízí též dobré vlakové či autobusové spojení. Samotný zámecký areál je značně rozsáhlý, vezmeme-li v potaz i samotný hospodářský dvůr. Zámek nabízí tři základní prohlídkové okruhy a k tomu další doprovodné, jako například Vánoce či Velikonoce na zámku. V okolí se nachází rozsáhlý park, který protíná řeka Doubravka a Hostačovský potok.

Velkým lákadlem je zde i velká žlebská obora v jihovýchodní části parku. Založena byla už na počátku 19. století. Tehdy se zde započalo i s chovem bílých jelenů. Většina obory, která se rozkládá na ploše téměř 130 ha, je pro návštěvníky nepřístupná, ovšem v přední části byla v roce 1998 založena ukázková obora, ve které je možné z bezprostřední blízkosti vidět naše běžné i velmi vzácné dravce, prasata, kozy, muflony, daňky i srnčí zvěř a část stáda bílých jelenů.

Zámek je dobře známý i z mnoha pohádek a filmů, které se na něm, či v jeho okolí natáčeli. Ze starších děl české kinematografie j možné zmínit „Pozor tady straší“ či „Strasti Otce vlasti“. Z těch novějších si diváci jistě vybaví „Královský slib“, „Nejkrásnější hádanka“, „Kouzla králů“ či „Tři bratři“.

Krása zdejšího místa je známá, ovšem historie už tolik ne. Původně zde stával gotický hrad, který využil příhodnou polohu na nevysokém návrší v zákrutu řeky Doubravky v sousedství jejího soutoku s Hostačovským potokem. K založení hradu došlo někdy v pokročilé druhé polovině 13. století. Zakladatelem byl snad již Smil, pravděpodobněji však jeho syn Jindřich z Lichtenburka. První nepřímá písemná zmínka pochází z roku 1289. Průkazně je pak hrad zmiňován v roce 1297.

V majetku žlebské větve rodu Lichtenburků byl hrad až do poloviny 14. století. V roce 1356 koupil hrad i panství Karel IV. od Anežky z Landštejna, vdovy po Hynkovi ze Žleb, přičemž jí panství ponechal v držení. Hrad se tak stal královským majetkem a byl v případě potřeby zastavován. V 70. a 80. letech 14. století byl držitelem hradu i panství Markvart z Vartenberka, kterému byl roku 1388 za účast na odboji Václavem IV. odňat. Hrad tehdy prožíval smutnou část své historie. Byl několikrát dobyt, především za časů husitských válek. V roce 1427 byl i vypálen. Od 15. století se jeho majitelé často střídali a to až do 18. století.

Na počátku 18. století byl již dávno gotický hrad přeměněn na výstavný barokní zámek. Pryč byly věže, hradby i příkopy a naopak se kolem dokola rozprostíraly zahrady. Přicházející k zámku byli vítáni terasovitými zahradami a čestným nádvořím. Tak tomu bylo i v roce 1730, kdy paství koupil hrabě František ze Schönfeldu, který byl vlastníkem i nedalekých Slatiňan. Po hraběti ze Schönfeldu panství zdědila jeho jediná dcera Kateřina, provdaná roku 1746 za knížete Jana Adama z Auerspergu, který byl prvním majitelem zámku ze svého rodu, který zde žil až do druhé světové války.

Samotný Jan Adam přežil všechny své děti a dvě manželky, tudíž jeho majetek zdědil jeho synovec Karel. Karla potkal podobný osud, a tak měl Žleby zdědit jeho synovec Vincenc. Když Vincenc zemřel, majetek zdědil jeho syn Vincenc Karel. V těchto dobách, konkrétně po roce 1845, byl zámek pomalu přebudováván v romantickém stylu. Přestavba trvala až do roku 1868 a proměnila barokní zámek do novogotické podoby podle projektu Františka Schmoranze st. Zámek opět získal hradby, cimbuří a věže. Dnešní podoba tedy nijak nerespektuje gotickou podobu hradu, je až fantazií romantiků 19. století. Byť je dnes jeho pohádková podoba obdivována mnoha návštěvníky, ve své době byla ostře kritizována.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie cestování hrady a zámky Zámek Žleby

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

4 podivuhodné evropské stavby, které v průvodcích nenajdete

Turistické brožury a příručky jsou skvělými pomocníky, když jste v novém městě poprvé. Pokud se ale na místo vracíte opakovaně, často Vám již novou inspiraci pro zajímavou procházku nenabídnou. Pojďme se společně podívat na místa neprávem opomíjená.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 9 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu

Rusové ve čtvrtek prohlásili, že pachatelé teroristického útoku v koncertní síni Crocus City Hall u Moskvy dostali finanční podporu z Ukrajiny, přičemž mělo dojít k zadržení osoby podezřelé z toho, že pomáhala s financováním teroristů. Bílý dům označil vyjádření ruských představitelů za nesmyslnou propagandu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy