Tajemství zámku Žleby: Romantická krása skrývající drsné jádro

Zámek Žleby leží necelých 7 km od Čáslavi a přibližně hodinu cesty autem z Prahy. Stejnojmenná obec, v níž se zámek nachází, nabízí též dobré vlakové či autobusové spojení. Samotný zámecký areál je značně rozsáhlý, vezmeme-li v potaz i samotný hospodářský dvůr. Zámek nabízí tři základní prohlídkové okruhy a k tomu další doprovodné, jako například Vánoce či Velikonoce na zámku. V okolí se nachází rozsáhlý park, který protíná řeka Doubravka a Hostačovský potok.

Velkým lákadlem je zde i velká žlebská obora v jihovýchodní části parku. Založena byla už na počátku 19. století. Tehdy se zde započalo i s chovem bílých jelenů. Většina obory, která se rozkládá na ploše téměř 130 ha, je pro návštěvníky nepřístupná, ovšem v přední části byla v roce 1998 založena ukázková obora, ve které je možné z bezprostřední blízkosti vidět naše běžné i velmi vzácné dravce, prasata, kozy, muflony, daňky i srnčí zvěř a část stáda bílých jelenů.

Zámek je dobře známý i z mnoha pohádek a filmů, které se na něm, či v jeho okolí natáčeli. Ze starších děl české kinematografie j možné zmínit „Pozor tady straší“ či „Strasti Otce vlasti“. Z těch novějších si diváci jistě vybaví „Královský slib“, „Nejkrásnější hádanka“, „Kouzla králů“ či „Tři bratři“.

Krása zdejšího místa je známá, ovšem historie už tolik ne. Původně zde stával gotický hrad, který využil příhodnou polohu na nevysokém návrší v zákrutu řeky Doubravky v sousedství jejího soutoku s Hostačovským potokem. K založení hradu došlo někdy v pokročilé druhé polovině 13. století. Zakladatelem byl snad již Smil, pravděpodobněji však jeho syn Jindřich z Lichtenburka. První nepřímá písemná zmínka pochází z roku 1289. Průkazně je pak hrad zmiňován v roce 1297.

V majetku žlebské větve rodu Lichtenburků byl hrad až do poloviny 14. století. V roce 1356 koupil hrad i panství Karel IV. od Anežky z Landštejna, vdovy po Hynkovi ze Žleb, přičemž jí panství ponechal v držení. Hrad se tak stal královským majetkem a byl v případě potřeby zastavován. V 70. a 80. letech 14. století byl držitelem hradu i panství Markvart z Vartenberka, kterému byl roku 1388 za účast na odboji Václavem IV. odňat. Hrad tehdy prožíval smutnou část své historie. Byl několikrát dobyt, především za časů husitských válek. V roce 1427 byl i vypálen. Od 15. století se jeho majitelé často střídali a to až do 18. století.

Na počátku 18. století byl již dávno gotický hrad přeměněn na výstavný barokní zámek. Pryč byly věže, hradby i příkopy a naopak se kolem dokola rozprostíraly zahrady. Přicházející k zámku byli vítáni terasovitými zahradami a čestným nádvořím. Tak tomu bylo i v roce 1730, kdy paství koupil hrabě František ze Schönfeldu, který byl vlastníkem i nedalekých Slatiňan. Po hraběti ze Schönfeldu panství zdědila jeho jediná dcera Kateřina, provdaná roku 1746 za knížete Jana Adama z Auerspergu, který byl prvním majitelem zámku ze svého rodu, který zde žil až do druhé světové války.

Samotný Jan Adam přežil všechny své děti a dvě manželky, tudíž jeho majetek zdědil jeho synovec Karel. Karla potkal podobný osud, a tak měl Žleby zdědit jeho synovec Vincenc. Když Vincenc zemřel, majetek zdědil jeho syn Vincenc Karel. V těchto dobách, konkrétně po roce 1845, byl zámek pomalu přebudováván v romantickém stylu. Přestavba trvala až do roku 1868 a proměnila barokní zámek do novogotické podoby podle projektu Františka Schmoranze st. Zámek opět získal hradby, cimbuří a věže. Dnešní podoba tedy nijak nerespektuje gotickou podobu hradu, je až fantazií romantiků 19. století. Byť je dnes jeho pohádková podoba obdivována mnoha návštěvníky, ve své době byla ostře kritizována.