Praha - Česko zvažuje, že ještě letos vyšle vojenský kontingent na Golanské výšiny. Novinářům to dnes řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). V misi by se podle něj mělo v říjnu uvolnit místo, protože filipínská armáda zvažuje stažení. O vyslání vojáků dlouhodobě stojí prezident Miloš Zeman, který by chtěl, aby Češi mírovým silám v Golanech veleli.
O tom, zda Česko skutečně své vojáky nabídne, Stropnický se Zemanem jednal i během letu z oslav Slovenského národního povstání v Bánské Bystrici."Vůbec bych to nevylučoval," řekl Stropnický. Je ale podle něj otázka, jestli bude Česko schopno takhle rychle kontingent připravit. Vyslání by musela schválit vláda a Parlament. Stropnický později ČTK řekl, že generální štáb nyní připraví analýzu možností české armády.Podle informací ČTK se zatím armáda staví k této možnosti rezervovaně, a to z finančních nebo kapacitních důvodů. Pokud by souhlasila, chtěla by v misi mít hlavní slovo."Máme nějakou pověst, máme nějaký standard, tak bychom tam rádi plnili úlohu, která je tomu úměrná. Když to nazvu úplně natvrdo, tak to je mít tu misi na starosti," řekl Stropnický. S tím souhlasí i Zeman. V současné době misi na Golanských výšinách řídí irská armáda.Zeman ČTK řekl, že o možnosti nasazení české armády mluvil v minulých měsících s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem, který tuto nabídku přivítal. Mise funguje právě pod patronací OSN, které ji také platí. "Ze strany OSN tedy nejsou žádné námitky, ze strany Izraele je naopak zájem," řekl Zeman. "Myslím si, že to je dobrá příležitost jak pro uplatnění české armády, která by jinak seděla v kasárnách, tak samozřejmě pro zvýšení prestiže České republiky," dodal Zeman.Ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček dodal, že případné vyslání mise má logiku i v tom, že má Česko stále v Sýrii ambasádu, která komunikuje se všemi tamními stranami a zároveň zastupuje i USA, které své velvyslanectví kvůli válce stáhly.Zeman možnost působení českých vojáků na Golanských výšinách, které jsou na hranicích mezi Izraelem a Sýrií, zmínil již několikrát, poprvé před rokem. Na Golanské výšiny, kde mezinárodní pozorovatelé působí od roku 1974, nabídlo Česko již dříve vyslat zhruba 150 vojáků. Původně se hovořilo o tom, že by se do mírové mise působící v oblasti mezi Sýrií a Izraelem zapojili nejdříve příští rok.Situaci mírových sil na Golanech výrazně ztěžuje konflikt v Sýrii. Naposledy ve čtvrtek v tomto nárazníkovém pásmu syrští rebelové zajali 43 příslušníků mise OSN z Fidži a desítkám pozorovatelů z Filipín brání v pohybu. Manila již v sobotu oznámila, že má v úmyslu svůj kontingent čítající 331 mužů v říjnu z Golan stáhnout, jakmile skončí jeho mandát.Čtvrteční incident je již třetím případem, kdy se členové sil OSN stali rukojmími syrské ozbrojené opozice v této oblasti. Při předchozích incidentech v březnu a květnu loňského roku byli příslušníci mírových jednotek po několika dnech propuštěni, aniž by došli úhony.Češi nyní působí v několika zahraničních misích. Největší počet jich je v současné době v Afghánistánu, a to 300. V Mali má česká armáda schválený mandát až 50 vojáků, ve skutečnosti jich ale je v zemi o něco méně. Češi působí také na Sinaji v rámci pozorovatelské mise při dohledu nad dodržováním bezpečnostních podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem, nyní tam je 14 českých vojáků.
Související
Armáda se připravuje na obnovení provozu vrtulníků Venom a Viper
Vojenští policisté vyšetřují tragickou nehodu armádního vrtulníku
Aktuálně se děje
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
včera
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
včera
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
včera
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
včera
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
včera
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
včera
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
včera
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
včera
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
včera
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
29. srpna 2026 21:47
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
29. srpna 2026 20:36
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
29. srpna 2026 19:24
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno 29. srpna 2026 18:36
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
29. srpna 2026 18:12
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
29. srpna 2026 17:06
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák