Klausova amnestie: Zpět za mřížemi je téměř čtvrtina vězňů

Nepodmíněné tresty prezident prominul zhruba 20.000 lidem, fakticky ale z věznic vyšlo jen 6471 z nich, protože řada odsouzených vůbec nestihla k výkonu trestu nastoupit. Podle mluvčí Vězeňské služby Hany Löffelmannové evidují statistiky k letošnímu 22. prosinci už celkem 1498 staronových vězňů, kteří si svobodu nabytou amnestií nedokázali udržet.

Před Klausovou amnestií počty vězňů průběžně rostly, v roce 2012 vyšplhaly na 23.337. Po amnestii pak průměrný počet vězněných poklesl na 16.388. Odborníci tehdy odhadovali, že do dvou let se věznice opět zaplní. Údaje dostupné na webu Vězeňské služby uvádějí, že počátkem letošního prosince bylo za mřížemi celkem 18.711 lidí.

Po amnestii zrušilo ministerstvo spravedlnosti kvůli úbytku vězňů věznici v Drahonicích. Vězeňská služba také zakonzervovala tři pobočky věznic, a to bývalé utečenecké tábory ve Velkých Přílepech u Prahy, Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku a Poštorné u Břeclavi. Ženská věznice ve Velkých Přílepech, která vznikla jako pobočka ruzyňské vazební věznice, se v prvním čtvrtletí příštího roku kvůli nárůstu počtu odsouzených žen znovu otevře. Bezpečnostní sbor v budoucnu počítá i s využitím zbývajících dvou objektů.

Vězeňská služba už dříve varovala, že přeplněnost věznic je kvůli pokračujícímu nárůstu počtů vězněných reálnou hrozbou. Možnosti vedoucí ke snižování přeplněnosti vidí současné vedení sboru v efektivnější práci s vězni i ve zkvalitnění přípravy vězeňského personálu.