Poslední vzlet: České gripeny na Islandu končí misi, dostaly zabrat

Velitel české jednotky na Islandu Martin Nezbeda řekl, že české gripeny se zpravidla dostaly do vzduchu dvakrát denně, k ostrému startu vzlétnout ale nemusely. Pokud by k němu byly povolány, ve vzduchu by byly do 15 minut.

Typický den české jednotky na Islandu začínal poradami pozemního personálu i samotných pilotů. Ti se na poradě seznámili s denním plánem, ale i s klimatickými podmínkami, sopečnou činností, výškou vln a teplotou moře nebo s "aktivitou ptactva" kolem letiště. Letci dostávají také informace o pohotovosti záchranářských vrtulníků. Ty by jim odstartovaly na pomoc v případě, že by se piloti museli katapultovat, a to jak nad mořem, tak i nad pevninou.

Zdroj: YouTube

Piloti se před každým startem oblékají do speciální výstroje, včetně výškového obleku proti přetížení a do neoprenu. Ten je nutný pro přežití pilotů v chladných vodách Atlantiku. "Doba jakéhosi vědomí a i přežití člověka v chladné vodě v moři, tak jak je tady kolem deseti stupňů a v některých částech i míň, je velmi krátká," poznamenal Málek.

Na Islandu posledních pět týdnů působil i více než šedesátičlenný technický personál, který se o gripeny stará. Jeho velitel Jan Ďucha ČTK řekl, že během mise nemuseli řešit žádné vážné potíže. Technici podle něj pouze museli u jednoho stroje měnit přečerpávací jednotku palivového systému, což zabralo asi 24 hodin.

Letouny na Islandu oproti Česku potrápil především slaný a vlhký vzduch. "Co je náročné pro letouny jakékoli provenience, tak to jsou lety v nízkých výškách vysokou rychlostí. To opravdu pak ten letoun dostává zabrat. Což si tady piloti zkoušeli," dodal Ďucha. Gripeny při misi létaly i ve výškách kolem 30 metrů, což si v případě Česka kvůli obyvatelům nemohou dovolit.