Korupce na resortu obrany? Česko bylo zařazeno do pásma se středním rizikem

„Zhoršená bezpečnostní situace ve světě, zvyšování zájmu o obranu země a posilování Armády České republiky zintenzivňuje i význam efektivního nakládání s veřejnými prostředky na obranu. Srovnání toho, jak je Česká republika ve srovnání s dalšími zeměmi NATO připravena odolávat rizikům korupce, je proto mimořádně aktuální," říká Radim Bureš, programový ředitel Transparency International.

Index sleduje státy z pohledu pěti hlavních rizik. Jedná se o rizika korupce spojená s politickou kontrolou, financováním, personální politikou, rizikem při působení v zahraničních operacích a rizika spojená s veřejnými zakázkami. Ve všech oblastech jsou státy členěny do skupin A – F podle míry rizika., kdy A je nejlepší hodnocení.

Zatímco v průměru dosáhla Česká republika rizika C (střední), ve dvou oblastech (rizika spojená s politickou kontrolou a rizika spojená s financováním byla ČR zařazena do lepší skupiny B. Naopak v jiných dvou oblastech (rizika spojená s účastí na zahraničních operacích a rizika spojená s veřejnými zakázkami) spadla do kategorie D (vysoké riziko korupce).

Umístění ve skupině C (střední riziko) je možno považovat za přijatelný výsledek, ve stejné skupině je např. Maďarsko a Litva, ale i Francie, Itálie či Řecko. Z nových členů NATO se v lepší skupině B nalézá Polsko a Lotyšsko.

Co by mělo Česko zlepšit?

Jakkoli je legislativní rámec parlamentního dohledu nad ozbrojenými složkami považován za uspokojivý, jeho reálný výkon je rozpačitý. Kritizována je absence základních strategických dokumentů směřování armády. Strategické dokumenty jako Národní strategie vyzbrojování a Bílá kniha o obraně nejsou ucelené a neovlivňují konzistentně politická a rozpočtová rozhodnutí. Pozitivně je hodnocen Resortní interní protikorupční program, informuje transparency.cz.

Objevila se podezření, že některá jmenování do funkcí proběhla netransparentně a s podezřením na nepotismus a politické trafiky. Nelze dohledat žádné informace o existenci formálního nezávislého výběru a procesu povyšování. Zpráva na druhé straně vítá novelu zákona 221/1999 Sb., o vojácích z povolání a nastavení kariérního řádu.

Trvalým problémem jsou vojenské akvizice. Kritizováno je např. v minulosti povinné využívání zprostředkovatelů pro nákup vojenské techniky a materiálu.

Poslední oblastí, kde se doporučuje zlepšení, je oblast protikorupčních školení. Zvláštní pozornost je pak věnována protikorupční přípravě vojáků vyjíždějících na zahraniční mise. Právě pravidelná protikorupční školení a odpovědná příprava na zahraniční mise i v oblasti možné korupce jsou zdůrazňována jako příklady dobrá praxe států NATO, kterou by ČR měla převzít.

Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška je cílem úřadu nastavit maximálně otevřený a transparentní systém modernizace a vyzbrojování armády. Poznamenal, že ministerstvo má odpovídající strategické dokumenty připravené, a to již schválený Dlouhodobý výhled pro obranu 2030 a Koncepce výstavby Armády České republiky, kterou se brzy bude zabývat vláda. Dodal, že ministerstvo plánované akvizice průběžně zveřejňuje.