Schwarzenberg slíbil NATO posily pro Afghánistán

"Bylo připraveno postupné snižování, ale z rozpočtových důvodů to budeme muset udělat rychleji," uvedl Schwarzenberg ke stahování českých vojáků z Kosova. V současnosti má Česko v Kosovu přes 430 vojáků.

Jak informoval Český rozhlas 1 - Radiožurnál, Schwarzenberg zároveň Severoatlantické alianci nabídl posílení kontingentu v Afghánistánu. Zatím ale nechtěl upřesnit, o kolik vojáků víc by mohla česká armáda do mise ISAF vyslat. Teď má Česko v Afghánistánu zhruba 530 vojáků.

"Přesná forma a způsob našeho budoucího působení v operacích NATO by měla být na konci listopadu schválena vládou a Parlamentem ČR," řekl Schwarzenberg.

Ministr v Bruselu zopakoval, že Česká republika bude podporovat vytvoření protiraketové obrany v rámci NATO a má zájem se na její tvorbě aktivně podílet. "Generálního tajemníka ujistil, že nová vláda České republiky považuje NATO nadále za základní pilíř své bezpečnosti a za nejviditelnější aspekt transatlantické dimenze naší zahraniční a bezpečnostní politiky," doplnil ředitel tiskového odboru ministerstva zahraničí Jiří Beneš.

Schwarzenberg s Rassmusenem mluvil i o listopadovém summitu NATO v Lisabonu, kde by se mělo jednat právě o strategii aliance, včetně protiraketové obrany. V České republice by mělo být řídící středisko amerického systému včasného varování před raketovým útokem. NATO chce americký štít zapojit do systému aliance.

Schwarzenberg v pondělí v Bruselu absolvoval také zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) a podílel se tak na přípravě mimořádné Evropské rady, která se bude v Bruselu konat ve čtvrtek. Vedle ministra zahraničí se jí zúčastní i premiér Petr Nečas (ODS).

"Třecí plochy nejsou. Stanoviska jsme sjednotili a došli ke společným závěrům," shrnul Schwarzenberg po zasedání. Současně však upozornil, že ČR má výhrady v otázkách posílení ekonomické spolupráce, kterými se zabývá takzvaná Task Force, vedená Hermanem van Rompuyem.

"Rada se shodla na nezbytnosti posílení systému sankcí. Přestože Česká republika podporuje jejich zavedení, upozorňujeme na to, že je třeba provést náležitou právní analýzu konkrétních možností jejich implementace a nelze zavést jakékoli sankce jdoucí nad rámec současné podoby primárního práva či sankce nerespektující rovné zacházení s členskými státy. Mělo by se rovněž dbát na to, aby přísnost sankcí odrážela členství v eurozóně," dodal ministr Schwarzenberg.