Česko má vrátit uprchlíky do Iráku, říká právnička. Pokud jim ale nehrozí nebezpečí

Skupina 25 uprchlíků by v případě návratu do ČR z hlediska práva mohla zamířit zpět do Iráku, který je státem původu. Musela by si to ale sama přát, uvedla Honusková, která se na Právnické fakultě Univerzity Karlovy specializuje na azylové a migrační právo. Dokud totiž migrantům důvodně hrozí v domovském státu nebezpečí, ČR je zpátky nesmí poslat bez toho, aby se sami chtěli vrátit.

Projekt na přesídlení 153 iráckých křesťanů organizoval Nadační fond Generace 21, skupina však po odmítnutí azylu v ČR zamířila o víkendu u Okrouhlíku u Jihlavy do Německa. Tam policie skupinu zadržela. Do Česka se měla původně vrátit během pondělí, česká policie měla v plánu umístit je do detence a co nejrychleji vrátit do země původu.

Poslední zprávy však hovoří o tom, že Iráčané požádali v Německu o azyl a německá strana vzala žádost o jejich převzetí zpět. „Je na Německu, zda jejich setrvání z nějakých důvodů nepovolí, může jít kupříkladu o rodinné důvody," řekla Honusková. Právě rodinnými vazbami ve Spolkové republice Německo pode mluvčí cizinecké policie Kateřiny Rendlové Iráčané žádost o zahájení azylového řízení odůvodnili.

Zemí původu, kam by měli migranti případně zamířit z Česka, je Irák, i když skupina do země přicestovala z libanonského azylu. "Povinna je přijmout je jejich domovská země, to znamená, že to, kam bychom je posílali, by byl pravděpodobně Irák," řekla Honusková. Česko ani nemá právní možnost skupinu poslat jinam, pokud její členové nemají vízum někam jinam, uvedla.

Když skupina odmítla azyl, musela i nadále mít v ČR nějaký status. „V tu chvíli se jim dal výjezdní příkaz, aby mohli opustit republiku, to máte na pár dní, abyste si mohli zařídit potřebné záležitosti a odjet," řekla Honusková.

Podle výjezdního příkazu by uprchlíci měli mířit domů, čehož mohou dosáhnout jakýmkoliv způsobem. "To už je pak jejich věc, jestli riskují, že někde jinde budou mít problémy, protože nemají víza," uvedla Honusková. Při cestě do Německa tak pravděpodobně nedošlo k porušení českých předpisů, ale těch německých.

Pokud by se skupina vrátila do ČR, detence by mohla v tomto případě přijít na řadu pouze v případech stanovených zákonem o pobytu cizinců na území ČR, když u cizince například hrozí, že se bude skrývat a zemi neopustí. Detence je časově omezená. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) v neděli televizi Nova řekl, že Iráčané by mohli i znovu požádat o azyl. Důvody pro jejich ochranu totiž stále trvají.

Ministr vnitra Milan Chovanec už uvedl, že kvůli postupu Německa bude žádat vysvětlení. „Tím, že skupině osob, které ČR přesídlila v rámci společného unijního přesídlovacího programu, umožnili žádat znovu o azyl na svém území, zřejmě němečtí partneři potvrdili argumenty o nesmyslnosti povinných kvót," podotkl.

Německé úřady s největší pravděpodobností vrátí skupinu iráckých uprchlíků zpátky do Česka. Říká to šéf Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek. V Německu je prý rozhodování i azylu poněkud odlišné od toho českého. „Rozhodování tam není tak politické, u nás je to čistá politika," domnívá se Rozumek. Připustil, že pokud by Německo udělilo irácké skupině azyl, mohlo by způsobil problémy do budoucna. Uprchlíci, kteří už čekají na azyl v jiných zemích EU, by se totiž mohli nakonec přesouvat stejně do Německa.

.