Česko potřebuje další vojáky. Rozšíří armádu

V nejbližší době ji bude schvalovat vláda, dokument již prošel Bezpečnostní radou státu (BRS). Dokument také uvádí, že by česká armáda mohla v budoucnu spojencům nabídnout brigádní úkolové uskupení i ke zvládání krizí mimo území NATO. Dosud obranné dokumenty počítaly s teoretickým vysláním české brigády jen k zajištění alianční kolektivní obrany.

"Na vývoj ve světě reagujeme nejen změnami branných zákonů, modernizací a posilováním naší armády, ale i úpravou klíčových strategických dokumentů. Původní verze z roku 2012 již neodpovídala realitě," sdělil ČTK ke změně obranné strategie ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Popisuje podle něj komplexní přístup státu k budování obranných schopností. "Mimo jiné dokument zmiňuje nutnost pořízení přiměřených zásob munice a dalšího materiálu," dodal. To by mělo zajistit případnou mobilizace.

Obranná strategie si klade za cíl posílit obranu ČR v "nepříznivé bezpečnostní situaci", která nastala v Evropě v posledních letech. Připomíná kroky Ruska na Krymu nebo nestabilitu na jihu a jihovýchodě od hranic Evropy.

Za nejnaléhavější úkol v obraně Česka materiál označuje odstranění důsledků propadu obranných schopností z minulých let. Obrana ČR má stát na třech pilířích, a to na státu, ozbrojených silách a občanech. Vláda se v dokumentu zavazuje, že do roku 2020 zajistí, aby výdaje na obranu dosáhly 1,4 procenta HDP. Do deseti let se pak má obranný rozpočet "přiblížit" dvěma procentům HDP, k čemuž se členské státy NATO zavázaly. ČR v současnosti vynakládá jen něco přes jedno procento.