Praha - Kabinet dnes podpořil poslanecký návrh, jenž by vojákům v aktivních zálohách zvýšil odměny za účast na vojenském cvičení. Vyplývá to z výsledků jednání vlády zveřejněných na jejích webových stránkách. Odměny jsou náhradou platu v zaměstnání. Jejich růst by měl podle předkladatelů zajistit, aby vojákům v aktivních zálohách neklesly kvůli výkonu činné služby celkové příjmy.
"Vzhledem k tomu, že se jedná o zkušené vojáky, kteří tvoří základ jednotek aktivních záloh, není v zájmu státu o ně přijít," napsali ve zdůvodnění autoři, k nimž patří i ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Vyšší odměny by mohly podle nich přilákat do aktivních záloh i lidi s praxí a tudíž s vyššími platy, než jaké jsou na základních pozicích v ozbrojených silách.
Novela předpokládá, že odměna by vzrostla po dvou letech zařazení do aktivní zálohy o dvě pětiny, po čtyřech letech o desetinu a následně o další desetinu po každých třech letech až do 80 procent. V praxi by to znamenalo, že například od druhého roku zařazení do aktivní zálohy by vojákovi v záloze náležela odměna zvýšená až o 7200 korun ročně, od sedmého roku až o 10.800 korun a od 13. roku až o 14.400 korun ročně.
"Podmínkou výplaty této zvýšené části odměny je ale výkon vojenské činné služby v pravidelném vojenském cvičení nebo v operačním nasazení," upozornili autoři. Konkrétní výše odměny se vypočítává poměrně podle počtu dnů služby.
Předloha mění i další části branných zákonů účinných od loňského července, aby podle autorů naplnily očekávané cíle. Například vojákům v záloze bude náležet roční odměna 18.000 korun, pokud bude na pravidelném cvičení aspoň sedm dnů za rok. Nyní stačí jeden den. Novela zpřesní druhy vojenských cvičení a jednotně stanoví délku pravidelného cvičení pro všechny vojáky v aktivní záloze na nejvýše šest týdnů ročně. K nástupu na některá cvičení nebude nutná lékařská prohlídka, postačí písemné prohlášení vojáka o zdravotním stavu.
O novele rozhodnou zákonodárci. Ačkoli autoři chtějí, aby ji Sněmovna schválila zrychleně už v úvodním kole, je otázkou, zda se stihne projednat do konce volebního období.
Související
Prezident Pavel na žádost Fialy odvolal Bartoše
Škoda státu z povodní činí nejméně 30 miliard korun. Vláda začne řešit kompenzace
Vláda ČR , Armáda České Republiky , Martin Stropnický , mzdy / platy
Aktuálně se děje
před 20 minutami
NATO má po 10 letech nové vedení. Rutte nahradil Stoltenberga
před 56 minutami
Lavrov vyzval Západ, aby si nezahrával s Ruskem. Varoval před připojením Ukrajiny k NATO
před 1 hodinou
Hizballáh vrací úder. Útočí na ozbrojené jednotky v izraelském městě
před 1 hodinou
Sok-jol vzkazuje KLDR: Den, kdy použijete jaderné zbraně, bude váš poslední
před 2 hodinami
Izraelská armáda vyzvala k okamžité evakuaci jižních předměstí Bejrútu
před 2 hodinami
Západu se útok na Libanon nelíbí. Na poslední chvíli ho zkoušel zastavit
před 4 hodinami
Teplejšího počasí se ještě dočkáme, jen tak se ale nevrátí
včera
Izraelská armáda zahájila pozemní útok na Libanon
včera
Prezident Pavel na žádost Fialy odvolal Bartoše
včera
Piráti schválili jasnou většinou odchod z vlády
včera
Svět je bezpečnější po smrti vůdce Hizballáhu Nasralláha, prohlásil Blinken
včera
Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem
včera
Kreml ostře odsoudil zabití vůdce Hizballáhu Nasralláha
včera
Budete toho litovat, vyhrožuje Írán Izraeli
včera
Izraelská armáda se připravuje na pozemní invazi do Libanonu
včera
Rusko údajně odrazilo šest dalších ukrajinských pokusů o dobytí jeho území
včera
Do Sýrie uprchlo před izraelskými leteckými útoky už sto tisíc lidí
včera
NATO bude mít novou základnu ve Finsku. Založí ji vedle hranic s Ruskem
včera
Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort
včera
Co Nassraláhova smrt udělá s Blízkým východem? Hrozí „svatá válka“ na obranu Libanonu
Smrt šéfa Hizballáhu Hassana Nassraláha vyvolala další růst napětí v regionu Blízkého východu. Izrael sebral Teheránu kus důležitého vlivu a lze očekávat, že se Íránci budou chtít pomstít. Zároveň stále není jasné, jak zareagují jiné arabské země – ne kvůli válce Izraele s Hizballáhem, ale kvůli napadení suverénního Libanonu.
Zdroj: Jakub Jurek