Rozpočet armády? Babiš si s tím hlavu příliš nelámal, zlobí se politici

Cíl dávat na obranu v roce 2024 dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) přitom ve čtvrtek potvrdilo Česko na summitu NATO. "Zdá se, že pan Babiš si už s tím nedělal těžkou hlavu. Ale my to musíme brát vážně," míní Zaorálek.

Na potřebě rychlejšího růstu rozpočtu se shodli i politici dalších stran. "Nevím, co je horší, jestli to, ze veřejnost je klamána, nebo to, že někdo, kdo to připravil, neumí počítat," uvedl poslanec TOP 09 Marek Ženíšek.

"Cíle jsou jasně vyřčené, ale v návrhu státního rozpočtu jsou nedostatečně zohledněné. Nesouhlasíme, budeme trvat na tom, abychom závazky plnili a plnění bylo podložené," řekl ČTK předseda sněmovního klubu KDU-ČSL Jiří Mihola.

Podle místopředsedy Sněmovny za STAN Petra Gazdíka potíž tkví také v tom, na co peníze smysluplně vynaložit. "Utrácet peníze bezhlavě nemá smysl. Chybí nám konkrétní plány obrany. Přeci nejdřív musíme vědět, jak se chceme bránit a co k tomu potřebujeme, pak na to můžeme dávat peníze. A pan ministr Martin Stropnický (ANO) v tom mnoho neučinil," uvedl.

Vládní koalice se zavázala, že do roku 2020 půjde na obranu 1,4 procenta HDP, dohodu kopíruje i čtvrteční závazek vůči NATO. Ministerstvo financí ale navrhuje dát vojákům v roce 2020 jen 1,16 procenta HDP.

Návrh rozpočtu počítá s navýšením rozpočtu ministerstva obrany na příští rok o 5,4 miliardy korun na 57,9 miliardy. Do roku 2020 by měl stoupnout na 64,3 miliardy korun. Zatímco v současné době Česká republika vyčleňuje na obranu kolem jednoho procenta HDP, v roce 2019 by to podle plánu ministerstva financí mělo být 1,18 procenta a rok později 1,16 procenta HDP.