Praha - Člen občanské iniciativy ProAlt Vít Klíma považuje za neudržitelné, aby se Česko ve své obranné politice orientovalo pouze na NATO. Nevěří v to, že by nás mělo ochránit a zpochybňuje také sílu a připravenost české armády na konflikt. Česko by se mělo více zaměřit na zlepšení vztahů s Ruskem, Německem a Vatikánem.
Levicový aktivista a člen občanské iniciativy ProAlt Vít Klíma se na svém blogu zamýšlí nad možnou válkou v Evropě. Jak by asi dopadla Česká republika? A dokázala by se ubránit?
Klíma vychází z výroku Jiřího Hynka, prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, který si myslí, že česká armáda by ubránila pouze jeden náš kraj. Česko prý rezignovalo na vlastní obranu a NATO nás nespasí. "A to má ještě Česká republika z pekla štěstí v tom, že tradiční evropské „válečné stezky“, ať už ta severní (Berlín – Varšava – Kyjev – Moskva), nebo jižní, tzv. Balkánská (Turecko – Balkánské země - Rakousko - Německo) vedou mimo naše území," píše Klíma.
Česko bude pravděpodobně vždy týlovou zemí, což je velká komparativní výhoda, kterou bychom podle Klímy měli umět využít a prodat. Klíma se nejprve zabývá scénářem, kdy by agresorem a hlavním protivníkem bylo Rusko.
"Na zničení týlu protivníka použije rakety odpalované nejpravděpodobněji z Kaliningradu. Připomínám, že vzdušná vzdálenost z Kaliningradu do Prahy činí pouhých 658.6 km a zdolají ji jak rakety typu Iskander-M s dostřelem 500 – 700 km kilometrů, tak i rakety s plochou dráhou letu 3M-14 Kalibr s doletem až 2500 km," upřesňuje aktivista. Tyto rakety jsou prý navíc těžko detekovatelné a zneškodnitelné. K tomu by ještě mohlo dojít k útoku ruských letounů Tu-95MS, které by nesly rakety Ch-101, které mohou nést i jaderné hlavice.
"Podle názoru mnoha západních analytiků hrají rakety Iskander společně se systémy PVO (typu S-400) klíčovou roli v koncepci „zóny zakázaného přístupu". Zóna je definovaná tím, že se v ní vojska NATO nemohou pohybovat bez rizika, že jim bude způsobena nepřijatelná škoda. Nejsem vojenský expert, takže výsledek války s Ruskem si nedovolím odhadnout, ale není vyloučené, že by ČR onu nepřijatelnou škodu utrpět mohla. Co vím ale jistě je, že by bylo nejlepší se válce s Ruskem vyhnout," míní Klíma.
Česko by prý nemělo spoléhat pouze na NATO. Klíčové je jednání s Ruskem, Německem a Vatikánem. Nedostatek obranné organizace vidí Klíma zejména v tom, že prý nezaručuje ochranu jednoho svého člena před druhým. Jako důkaz uvádí turecko-řecký konflikt o Kypr. Jako varovnou zprávu vidí také skutečnost, že Německo bude pravděpodobně přijímat do své armády i cizince. "Znamená to, že málo Němců je ochotno (schopno?) bránit svou vlast, natož pak nás, jako sousední členskou zemi NATO?" táže se.
"Pokud by došlo k obsazení ČR, která je obklopena členskými státy Severoatlantického paktu, znamenalo by to, že NATO s Ruskem už prohrává či prohrálo válku," myslí si Klíma. Česko navíc podle Klímy nikdo nebere vážně. Udělali jsme si prý z Česka banánovou republiku, "do níž si každý s gustem kopne a kdejaký unijní úředník si na ni otevře hubu,".
Česko by tak mělo jednat s Ruskem a Německem, protože jsou to nejdůležitější evropské mocnosti, ale také s Vatikánem, který u nás prý má "značný majetek, který by mohl být – v případě válečného konfliktu - úplně zničen," uzavírá.
Související
Okamura vysvětlil, proč ministerstvo pod vedením SPD nepustilo vojáky na evropské cvičení
Česká protivzdušná obrana vstupuje do 21. století, oznámil Babiš na Dnech NATO
Aktuálně se děje
před 6 minutami
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 9 minutami
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 50 minutami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 1 hodinou
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 2 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 3 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 3 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 4 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 5 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 6 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
včera
Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou
Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.
Zdroj: Libor Novák