Kriminalita v Česku? Vede jih Prahy a Brno

Naopak nejbezpečněji je na Vysočině. Vyplývá to z analýzy, kterou Český statistický úřad otiskl v časopisu Demografie.

V Česku se mezi lety 2013 až 2015 stalo ročně v průměru 280.300 nahlášených trestných činů. To představuje 32 trestných činů na 1000 obyvatel ve věku od 15 let. Nejvyšší podíl mají prosté krádeže (36,4 procenta) a krádeže vloupáním (12 procent). Na násilné trestné činy připadlo v letech 2013 až 2015 téměř šest procent případů, na hospodářské činy 10,7 procenta.

Nadprůměrná míra kriminality je patrná na 12,7 procenta rozlohy státu, ale na území s 38,4 procenta obyvatel. Vysoce nadprůměrná míra kriminality je především ve velkých krajských metropolích, se kterými je spojena relativní anonymita a dynamický rytmus a proměny počtu přítomného obyvatelstva během dne. Jde zejména o Prahu a Brno, Olomouc a České Budějovice. Naproti tomu Plzeň, Hradec Králové, Pardubice nebo Karlovy Vary mají úroveň kriminality nižší až o polovinu.

V případě Prahy nejvyšší míru kriminality vykazují oblasti jižně a jihovýchodně od metropole. Jde o lokality, ve kterých se stavělo v meziválečném období, ale i nejdříve po roce 1990. Následný vývoj, který byl pro tyto oblasti populačně příznivý, přivedl do těchto obcí mnohdy až několikanásobně více obyvatel, a to převážně z Prahy. Naopak oblasti severovýchodně a západně od Prahy mají sice kriminalitu nadprůměrnou, ovšem proti jižní a jihovýchodní oblasti je o třetinu nižší.

Mezi oblasti s nejvyšší mírou kriminality patří i severozápadní a severní Čechy a severní Morava, což jsou dlouhodobě problematická území s dědictvím strukturálně postižených regionů. Zatímco v případě severozápadního okraje republiky jde o téměř souvislý pás se zvýšenou kriminalitou, u Ostravska se koncentruje ve městech. Venkovské oblasti, jako je třeba východní a jihozápadní okolí Frýdku-Místku, mají ale z celorepublikového pohledu celkovou kriminalitu podprůměrnou.