Armáda ČR modernizuje, chystá se nejdražší zakázka v historii země

Ministerstvo obrany se v roce 2019 dostane několikrát pod drobnohled nejen médií a veřejnosti. Nejsledovanější budou významné vojenské nákupy na obměnu části zastaralé techniky české armády. Dominovat mezi nimi bude pořízení 210 pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) za zhruba 53 miliard korun. Bude to nejdražší zakázka v historii země.

Obrana chce v nejbližší době oslovit čtyři evropské výrobce, aby poslali své nabídky. Smlouvu s vítězem plánuje uzavřít v srpnu. Bude vybírat zřejmě ze čtveřice vozů Ascod, Puma, Lynx a CV90.

Smlouva by v roce 2019 měla být uzavřena i na nákup 12 dvoumotorových víceúčelových vrtulníků, jejich cena se bude zřejmě pohybovat kolem deseti miliard korun. V dubnu chce úřad uzavřít s firmou Eldis Pardubice zakázku na dodávku 62 obrněných vozidel Titus asi za 5,52 miliardy korun bez DPH a v polovině roku s izraelskou vládou tendr na čtyři mobilní radiolokátory za 2,9 miliardy korun bez DPH.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) považuje modernizaci armády za hlavní prioritu. "S nákupem úzce souvisí podpora domácího obranného průmyslu, české firmy zapojujeme do armádních akvizic v maximální možné míře," sdělil ČTK Metnar. Na nákupy bude mít ministerstvo k dispozici více peněz než letos. Obranný rozpočet roste od roku 2014, kdy měl úřad k dispozici 39 miliard. V roce 2019 to bude 66,7 miliardy korun.

V příštím roce bude pokračovat nábor nových vojáků, cílem bude přijmout 2000 nových profesionálů. Podle Metnara se rekrutační cíl daří naplňovat i přes nedostatek pracovníků na trhu práce. Letos bylo přijato z plánovaných 2000 lidí 1977. Zvyšovat se daří i stav aktivních záloh. "Původní záměr dosáhnout v roce 2025 počtu 5000 osob se při současném tempu růstu může podařit již do konce volebního období," podotkl ministr.

I nadále budou čeští vojáci působit v zahraničních misích, vysláno jich podle schváleného mandátu může být až 1191. Nejvíce jich bude opět v Afghánistánu, Pobaltí, Mali a Iráku. Oproti letošnímu roku přibude letecká mise v Pobaltí, kde budou na vzdušný prostor pobaltských republik dohlížet česká stíhací letadla Gripen. Podle ministerstva obrany bude vyčleněno pět stíhaček a 95 vojáků. Úkoly budou plnit v druhé polovině roku po dobu čtyř měsíců z estonské letecké základny Ämari. I když je současný mandát misí schválen do roku 2020, je podle Metnara načase začít připravovat mandát nový. "Cíl je jasný, dodržet spojenecké závazky, tedy účast na zahraničních misích nesnižovat, případně navyšovat," poznamenal.

V roce 2019 armáda vyčlení 1200 vojáků pro síly rychlé reakce NATO. Mají za úkol prvotní vojenskou reakci v případě nenadálé krize. Letos jich bylo vyčleněno 380. Česká republika se zároveň ve druhé polovině roku zapojí 600 vojáky do pohotovostních sil Evropské unie, tedy takzvané battlegroupy (bojové skupiny). Společně ji tentokrát vytvoří země visegrádské čtyřky, tedy kromě ČR ještě Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Ministr dále plánuje do konce roku předložit novelu zákona o Vojenském zpravodajství, hlavní změny se budou týkat zajištění kybernetické obrany země. "Cílem novely je především identifikovat případně vnější kyberútoky na důležité informační sítě - nejen ty vojenské, ale také na bankovní instituty, nemocnice, úřady a podobně," dodal Metnar.

Kyberbezpečností se bude zabývat i ředitelství kybernetických operací, které zřídí armáda příští rok. Organizační změny se dotknou také způsobu řízení armády, vojáci se vrátí od dvoustupňového k třístupňovému velení, které bude mít strategickou, taktickou a operační úroveň.