Vláda dnes potřetí navrhla ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku na jmenování do generálské hodnosti. Vyplývá to z průběžných výsledků jednání vlády. Prezident Miloš Zeman loni Koudelku dvakrát povýšit odmítl, BIS opakovaně ostře kritizoval. Vláda návrh zdůvodňuje vysokými profesními a osobními kvalitami Koudelky a velmi dobrými výsledky, kterých kontrarozvědka dosahuje. Koudelka by podle představ vlády měl získat hodnost brigádního generála.
Do stejné hodnosti vláda opět navrhuje jmenovat také Petra Procházku, zástupce ředitele Společného operačního centra ministerstva obrany. I jeho již dvakrát Zeman odmítl povýšit. Vyšší generálskou hodnost mohou dostat i váleční veteráni Emil Boček a Miloslav Masopust.
Vláda dnes schválila také návrh ministerstva vnitra povýšit do generálské hodnosti policejního ředitele Jana Švejdara či návrh ministerstva financí ocenit vyšší generálskou hodností generálního ředitele Generálního ředitelství cel Milana Poulíčka. Povýšeni by mohli být také další zástupci armády, hasičů, policie a Vězeňské služby.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček minulý týden uvedl, že pokud vláda opět Koudelku na jmenování generálem navrhne, bude Zeman postupovat jako v minulosti. Na doplňující dotaz ČTK, zda to znamená, že by prezident Koudelku generálem nejmenoval, Ovčáček odpověděl, že "žádný doplňující komentář není nutný". Zeman odmítl Koudelku povýšit loni v květnu a v říjnu. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom loni v říjnu řekl, že mu Zeman povýšení šéfa BIS slíbil.
Koudelka v tajných službách pracuje od roku 1992, ředitelem BIS je od srpna 2016. Média loni v květnu spekulovala o tom, že za odmítnutím jeho jmenování generálem stála mimo jiné zpráva BIS k jedu novičok, který byl využit při otravě ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v Británii. Zeman zprávu interpretoval jinak než ministerstva obrany a zahraničí.
Prezident také několikrát Koudelku i BIS kritizoval. O šéfovi civilní kontrarozvědky prohlásil, že není člověkem na svém místě. Kritizoval poslední výroční zprávu BIS, ve které tajná služba varuje například před ruskými a čínskými agenty. Označil ji za "plácání" a zpravodajce za "čučkaře".
BIS kritiku odmítla a uvedla, že má za sebou úspěšné období. Hájí se, že ji za službu pro Českou republiku poděkovala vláda i kontrolní orgány. Ocenění se BIS dočkala také při březnové cestě Babiše do USA, během které v sídle americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Koudelka převzal ocenění za zahraniční spolupráci.
Ministerstvo vnitra návrh na povýšení Švejdara do hodnosti brigádního generála zdůvodňuje vysokou profesionální připraveností. "V současné době Policie České republiky pod jeho vedením dosahuje velmi dobrých výsledků," poznamenal úřad. Stejnou hodnost by mohli získat také ředitel Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje Tomáš Kužel a velitel Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky Radim Řehulka.
Šéfa celníků Poulíčka, dosavadního brigádního generála, by mohl Zeman jmenovat do vyšší generálské hodnosti generálmajora. Ministerstvo spravedlnosti vládě úspěšně navrhlo jmenování dvou brigádních generálů, a to náměstka generálního ředitele Vězeňské služby ČR pro bezpečnost a kontrolu Pavla Hadravy a ředitele Vazební věznice Olomouc Jiřího Ruprechta.
Nejvyšší hodnost armádního generála ve výslužbě by mohl dostat Boček, poslední žijící československý stíhací pilot z druhé světové války. Ministra obrany Lubomíra Metnara o tento návrh nedávno požádal sám Zeman. Do hodnosti generálmajora ve výslužbě by mohl být jmenován Masopust, příslušník československé zahraniční armády v SSSR.
Do hodnosti generálporučíka vláda navrhuje prvního zástupce náčelníka generálního štábu Jaromíra Zůnu. Hodnosti generálmajora by mohli dosáhnout dosavadní brigádní generálové Štefan Muránský, ředitel sekce podpory ministerstva obrany, a zástupci náčelníka generálního štábu Milan Schulc a Miroslav Hlaváč. Do vojenské hodnosti brigádního generála ministr obrany navrhuje jmenovat plukovníky Petra Čepelku, zástupce ředitele sekce rozvoje sil, Miloslava Lafka, zástupce ředitele sekce plánování schopností ministerstva obrany a již zmiňovaného Procházku, kterého Zeman loni dvakrát nepovýšil.
Související
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
Vláda ČR , Michal Koudelka (BIS) , Miloš Zeman , BIS , Ministerstvo vnitra
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák