Obrana nestíhá. Modernizace nabere velké zpoždění

Druhý Babišův kabinet byl jmenován 27. července, důvěru Sněmovny získal díky hlasům poslanců hnutí ANO, ČSSD a KSČM v polovině července. Post ministra obrany v ní převzal po své předchůdkyni Karle Šlechtové (za ANO) Lubomír Metnar (za ANO). Za úkol především dostal "rozpohybovat" důležité zakázky. Ačkoli bývalý ministr obrany Martin Stropnický (ANO) mluvil o připravenosti velkých tendrů, klíčové nákupy, které mají modernizovat zastaralou vojenskou techniku, se dosud obraně uzavřít nepodařilo.

Výrazné zpoždění nabralo v uplynulých letech především pořízení mobilních radiolokátorů MADR z Izraele za asi 3,5 miliardy korun. Stropnický podpis smlouvy na zařízení, které vojáci kvůli značné zastaralosti dosavadní techniky nutně potřebují, sliboval již před dvěma roky. Metnar zakázku v prosinci kvůli pochybnostem zrušil a vládě navrhl, aby radary koupila přímo od izraelské vlády. Smlouva by měla být podepsána v nejbližších týdnech. Zpoždění nabralo i třeba pořízení vojenských vrtulníků nebo nákup obrněných vozidel Titus.

Předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a opoziční poslankyně Jana Černochová (ODS) se obává, že akviziční projekty například na nákup vrtulníků, vozidel Titus nebo na modernizaci dělostřelectva budou zpoždění nabírat i nadále. "Jsem hodně zvědavá, zda se podaří dodržet panem ministrem vytýčený termín letos v září pro podpis smlouvy na nová BVP. Jeho nedodržení nebude dobrým signálem a naslibovalo se toho tolik, že to bohužel může stát pana ministra hlavu," poznamenala Černochová. "Upřímně říkám, že si právě jeho konec nepřeji, protože vím, že se fakt snaží," dodala.

Ministerstvo obrany v hodnocení uplynulého roku vyzdvihuje počet smluv, které se úřadu podařilo domluvit. "Ministerstvo obrany uzavřelo za toto období více než 500 smluv a rámcových dohod na pořízení techniky, výstroje a vybavení za více než 26 miliard korun," zdůraznil mluvčí obrany Jan Pejšek. Přes 90 procent z toho byly podle něj smlouvy s českými dodavateli. Právě vybavování armády přednostně domácí výstrojí a výzbrojí byl jeden ze slibů vlády v programovém prohlášení.

Dalším bylo personální posilování armády. Podle Pejška narostl počet vojáků o 1600, zvýšil se také počet příslušníků aktivních záloh. "Finišuje příprava novely zákona o Vojenském zpravodajství, která je také jedním z vládních úkolů a má zajistit kybernetickou obranu České republiky. Končí vypořádání připomínek z meziresortního připomínkového řízení a v nejbližších dnech bude materiál odeslán vládě," uvedl Pejšek.

Ve svém programovém prohlášení vláda slibovala také navyšování rozpočtu. V roce 2021 chce, aby výdaje na obranu dosáhly 1,4 procenta českého HDP, nyní to je necelých 1,2 procenta. Výdaje na obranu každoročně stoupají o několik miliard korun a v plánu je další zvyšování. Černochová ale poukázala na to, že v návrhu rozpočtu na příští rok je na obranu méně, než se předpokládalo loni. "Takže se dá pochybovat o tom, že v roce 2024 budeme vydávat dvě procenta HDP," podotkla. K tomu se česká vláda v NATO opakovaně zavázala. Podle obrany dosažení závazku 1,4 procenta HDP v roce 2021 stále platí.

Metnara Černochová chválí například za to, jak se vypořádal se složitou situaci v Afghánistánu po úmrtí čtyř českých vojáků v loňském roce. Pozitivně vidí i jeho snahu "rozetnout" akviziční resty, které mu zůstaly především po Stropnickém. "Během ročního působení ministra Metnara nevidím žádný zásadní přešlap, ale mám obavy z dalšího vývoje v oblasti financování a naplňování ambiciózních plánů," uvedla Černochová.