Policistům je možné nařídit 150 hodin přesčasů bez nároku na mzdu, připustil ÚS

Zamítavé stanovisko vynesl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Skupina poslanců za ČSSD požádala Ústavní soud, aby zrušil zákonné ustanovení upravující služební poměr příslušníků ozbrojených složek, který je oproti jiným profesím diskriminuje a znevýhodňuje.

Sporná věta zákona říká, že "Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce". Toto ustanovení je však podle poslanců za ČSSD nespravedlivé zejména vůči policistům nebo dozorcům ve věznicích.

"Podstata této úpravy, stejně jako způsob jejího zakotvení jsou podle poslanců nespravedlivé a vytvářejí nerovné postavení mezi příslušníky bezpečnostních složek, ale i mezi ostatními zaměstnanci, na které se vztahují jiné předpisy upravující nárok na mzdu nebo plat s příplatkem za práci přesčas i v rozsahu 150 hodin," řekla Mediafaxu mluvčí Ústavního soudu Jana Pelcová.

Poslanci ve stížnosti dovozovali, že způsob odměňování daný napadeným ustanovením odporuje právu na ústavně zakotvenou spravedlivou odměnu za práci, protože "výši služebního příjmu zaměstnavatel stanovuje shodně tomu příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce vykoná, stejně jako tomu, kdo tuto službu nekoná vůbec".

Podle poslance a předsedy výboru pro obranu a bezpečnost Františka Bublana (ČSSD) jde o nespravedlivost, která je v rozporu se sociální chartou. "Bude lepší, když se toto ustanovení ze zákona vyjme," řekl Bublan.

Poslanec Jeroným Tejc agentuře Mediafax řekl, že ČSSD v každém případě respektuje rozhodnutí Ústavního soudu. Jestliže soud stížnost odmítl, sociální demokracie však podle něj bude v celé věci po volbách sama iniciovat novelu zákona. Návrh na změnu zákona podávala sociální demokracie již dvakrát, v roce 2007 a 2008, ovšem bez úspěchu.