Konečný účet Klausovy amnestie: Prominula trest 111 000 lidí

Statistiky zachycují období od počátku ledna do konce září. Podle ředitele tiskového odboru ministerstva spravedlnosti Roberta Schustera jsou tato čísla s největší pravděpodobností konečná, aktuálnější data úřad k dispozici nemá. Například v polovině v března statistika ministerstva pro vládu uváděla, že amnestie se dotkla zhruba 50.000 lidí.

Za tři čtvrtě roku od svého vyhlášení nakonec amnestie zahrnula celkem 111.263 odsouzených a obviněných, z toho 3057 mladistvých. Nepodmíněné tresty vězení prominula 19.820 lidem, z toho ve výrazné většině 18.627 případů šlo o lidi potrestané odnětím svobody do jednoho roku. Z káznic se tak na svobodu dostali především pachatelé krádeží a maření výkonu úředního rozhodnutí a dále neplatiči alimentů.

Vězeňská služba už dříve uvedla, že na základě amnestie propustila z věznic zhruba 6500 chovanců. Většina z těch, kterým byl nepodmíněný trest odpuštěn, tedy za mříže vůbec nenastoupila.

Podmíněné tresty prominuly soudy na základě amnestie 81.133 odsouzeným. Obecně prospěšné práce nemuselo vykonat 9660 lidí a z domácího vězení se dostalo 385 pachatelů trestné činnosti.

Policejní prezident Martin Červíček nedávno zveřejnil, že za prvních deset letošních měsíců vzrostla v České republice kriminalita ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o sedm procent, a to i kvůli amnestii. Trestná činnost prý výrazně kulminovala v prvních měsících roku, největší nárůst policie zaznamenala v oblasti majetkových trestných činů. Více než třetinu propuštěných z věznic policisté znovu stíhají.

Vězeňská služba počátkem roku odhadovala, že díky amnestii uspoří 180 milionů korun, z toho 100 milionů za potraviny, 30 milionů za vodu a energie a zbylou částku za sociální kapesné, léky, praní prádla či eskorty. Její mluvčí Gabriela Pohlová pro ČTK upřesnila, že šlo o odhadovanou úsporu vzniklou odchodem vězňů oproti předchozímu roku. "Je třeba si uvědomit, že na začátku roku měla Vězeňská služba v ostatních věcných výdajích nedostatečnost zhruba 100 milionů, takže kladné saldo činilo ve skutečnosti pouhých 80 milionů korun. Ty byly využity zejména na opravy ubytoven a kuchyní, zlepšení podmínek vazby a zvýšení stravní dávky," sdělila.

Nejvíce kritizovanou částí amnestie se stala ta, která zastavila trestní stíhání, od jejichž zahájení uplynulo přes osm let a za které hrozil maximálně desetiletý trest. Rozhodnutí tak zahrnulo několik stovek stíhání včetně některých rozsáhlých hospodářských kauz z 90. let.

Našli se ale i obhájci Klausova počinu

Například bývalý ministr spravedlnosti a doyen české advokacie Karel Čermák (78) měl některé konkrétní výhrady, celkově ale v rozhovoru pro Lidovky.cz Václava Klause hned 5. ledna pochválil.

"Vyčítal jsem Klausovi, že nás zavlekl na půdu přílišného ekonomismu. No a tu amnestii vidím jako krůček zpět, jako jeho sebereflexi, jisté znamení, že jde do sebe a vidí, že společnost už takhle nemůže dál. V prezidentově novoročním projevu jsme četli o tradici, rodině, o vlasti – a to už nejsou ta paradigmata nastavená před dvaceti a více lety. Václav Klaus jakoby se od Friedmana posouval k Adamu Smithovi, z ultraliberálních pozic na pozice víc konzervativně-liberální. Možná je to dokonce součást širšího posunu v celém západním světě, který taky přichází na to, že v měřitelném bohatství není všechno, že svoboda není jen rostoucí výběr, ale i odpovědnost. A u nás někteří z lidí, kdo takto omylně mysleli, dostali pardon a můžou začít znova. To je od prezidenta vážné poselství a já 20. výročí zrodu republiky považuji spíše za záminku k jeho sdělení," prohlásil Čermák.

"Zejména se mi amnestie zdá zmatená legislativně, je to napsané pátý přes devátý. Je v ní totiž obsažen jak princip agraciace, tedy omilostnění a prominutí trestu, tak i rehabilitace, tedy zahlazení trestu, a konečně abolice, tedy zrušení trestní stíhání. Ale není to v těchhle kategoriích strukturované," řekl dál.

A pokračuje: "Nejčistší by samozřejmě bylo ten aboliční paragraf úplně vynechat, už proto, že těch případů není zas tak moc. Lenka Bradáčová někde říkala, že budou na Vrchním státním zastupitelství muset zastavit asi patnáct případů. Ty by se všechny daly řešit poskytnutím nebo odmítnutím individuální milosti. Abolici mohl prezident dát celou ven, a třeba naznačit, že když vás honějí osm let a ještě vás nechytili, on bude nakloněný stíhané osvobodit, a povzbudit je, ať si podávají žádosti o milost."

V čem se Klausova amnestie liší od Havlovy z roku 1990 a v čem jí je naopak podobná? "Ostuda vzešla z obou, že. Ale pro obě byl velmi pádný důvod. V roce '89 bylo potřeba naprosto odmítnout normalizační zvyky a myšlení, podle kterého ovšem do té doby většina národa jednala a koneckonců i páchala všelijaké zločiny. Bylo třeba, aby někdo vstal a řekl: teď začneme myslet jinak a to, co bylo dosud, smažeme. Z vězení tenkrát vyšly dvě třetiny vězňů, zanedlouho jich značná část samozřejmě byla zpátky, to bude teď taky, ale všichni – včetně zavřených – tehdy dostali šanci nového startu," odpověděl právník.