Prahu "ochromil" blackout: Byly potíže, cvičení vyvolalo hádky

"Nejzávažnějším poznatkem je zatím komunikace při cvičení s mobilními operátory. Nemáme z toho dobrý pocit," řekl Hudeček. Zda by při skutečném blackoutu fungovaly mobily, tak město nyní neví. Navíc byl prý problém se dohodnout na dodávce nafty do agregátů ve vysílačích. Operátoři se prý vyjádřili ve smyslu, že oni preventivně doplňovat naftu a udržovat agregáty nebudou.

Telefónica s Hudečkovými výtkami nesouhlasí. "My jsme měli zájem se cvičení zúčastnit," řekl ČTK Ctibor Jappel z tiskového oddělení Telefóniky. Podle něj možná primátor přišel s kritikou, protože město neúspěšně navrhovalo, aby byla všem lidem, kteří se na území Prahy pohybují, při blackoutu zaslána SMS o výpadku proudu. "Nedoporučili jsme to, protože považujeme za prioritu, aby při výpadku nedocházelo k zahlcení telekomunikačních sítí, které by měly být k dispozici pro tísňová volání," uvedl Jappel.

Problém: voda a nemocnice

V případě tuhé zimy by vyvstaly problémy s dodávkou vody. U některých cisteren by zamrzaly výpusťové ventily, celé cisterny by zamrzat neměly, uvedl Hudeček. Při skutečném blackoutu by bylo bez vody přibližně 600.000 Pražanů.

Další problémy krizový štáb objevil u některých institucí, které mají náhradní zdroje elektrické energie, avšak na příliš krátkou dobu. Mezi nimi jsou například nemocnice Na Bulovce, Thomayerova nemocnice v Krči a dům pro seniory na Hájích. "Všem doporučíme, že agregáty musí vydržet minimálně osm hodin," řekl Hudeček.

Také nemocnice Na Bulovce se však proti kritice ohradila. Mluvčí Bulovky Martin Šalek ČTK řekl, že zásoby nafty do dieselagregátů mají v závislosti na zatížení na 16 až 24 hodin, tedy na dobu dvakrát až třikrát delší, než je doporučeno. Tuto informaci podle Šalka dostal štáb ještě před dnešním cvičením.

Bez problémů by měly zůstat dodávky plynu do domácností, obtíže by nenastaly ani v dopravě.

Zdroj: YouTube

Výrazný výpadek proudu, který  přeruší zásobování  rozsáhlého území elektrickou energií se označuje blackout. Existuje mnoho příčin výpadku elektrického proudu v elektrické síti. Mezi hlavní příčiny patří:

- extrémní spotřeba energie v létě vlivem stále rostoucího používání klimatizace- zatížení přenosových systémů, jejich následný průhyb a kontakt s okolní vegetací- při bezvětří je  minimální produkce větrných elektráren a jejich výkon je nahrazován přenosem elektřiny z jiných zdrojů, často na velké vzdálenosti- chyby v koordinaci při propojení národních energetických soustav- technický stav energetické sítě

Plošný výpadek elektřiny na velkém území (blackout) je kritická událost pro celá města, regiony, státy, kontinenty. Zatímco ostatních strategických surovin mají státy zásoby na 90 dní, elektřinu skladovat nelze. Vyrobená energie se musí hned spotřebovat. Co se nevyrobí, nemáme. Blackouty jsou jednou z příčin, proč není takový tlak na důslednou elektrifikaci železnice a proč se stále používají dieselelektrické lokomotivy, uvedl fyzmatik.cz.

Největší blackouty v nedávné době:20. února 1998 Auckland, Nový Zéland14. srpna 2003 severovýchod USA a Kanada23. září 2003 Dánsko a Švédsko28. září 2003 Itálie12. července 2004 Řecko18. srpna 2005, Bali, Indonésie27. dubna 2007 Kolumbie

Nejvážnější následky měl blackout v Aucklandu. Zasáhl sice "jenom" 1 milion obyvatel, s důsledky blackoutu se ale město nevyrovnalo dodnes. Zpočátku jednoduchá porucha na VN kabelu vyvolala řetězec dalších poruch na kabelech. Po každé opravě kabelu a následném připojení napětí došlo k závadě na dalších místech. Tento stav, kdy obchodní centrum města bylo zcela mimo provoz, trval 5 týdnů! Denně spotřebovaly nouzové agregáty 1 milion litrů nafty. Za tu dobu opustila město velká část obyvatel, ale také banky, univerzity, významné firmy... Drobným podnikatelům stát doporučil ohlásit bankrot a po zklidnění situace začít znovu.

I energetika v České republice byla již na pokraji blackoutu. Nouzový stav, vyhlášený ČEPS 24. července 2006, nebyl typickým blackoutem ve smyslu fatálního dopadu na odběratele. Žádnému spotřebiteli v ČR nebyla dodávka elektřiny přerušena. Vlivem vyhlášených regulačních stupňů museli však velcí spotřebitelé omezit odběr. Dispečink ČEPS ten den řešil více než 1000 tísňových volání. Vlivem přetížení sítě v sousedních státech se změnil objem toku energie v ČR jak v severojižním směru, tak i od východu na západ.  Stalo se to 4. července, kdy průměrná denní teplota byla 27°C, v 9 hodin ráno byla teplota již 33°C. Zatížení sítě bylo o 500MW vyšší než obvykle v tomto čase. Dne 20. května 2006 bylo při vichřici zdemolováno vedení 400kV mezi rozvodnou Hradec a německým Etzenrichtem. Toto vedení bylo rychle nahrazeno provizorní linkou a byla zahájena oprava. Shodou okolností právě dne 24. července probíhalo přepojování z provizorního vedení na původní opravené, dodal Fyzmatik.cz.