Katastrofa, zděsil se Stropnický. Co se děje na Univerzitě obrany?

"Já jsem rozhodně pro její (Univerzity obrany) zachování, protože má svoji určitou prestiž, a to i v zahraničí, ale to její fungování tímto způsobem je katastrofálně neefektivní," řekl Stropnický novinářům. Jako příklad uvedl loňské náklady na služební cesty pracovníků univerzity, které podle ministra byly přes 1,6 milionu korun. "To byla přibližně srovnatelná částka, co procestovalo celé vedení ministerstva," uvedl Stropnický.

Při ročním rozpočtu univerzity přes miliardu korun se pozastavil také nad počtem studentů této vojenské školy, kterých je jen několik stovek. Armádní univerzita tak má podle Stropnického o něco vyšší rozpočet než pražská Vysoká škola ekonomická, kde ale je 20.000 studentů. Připustil nicméně, že náklady na provoz vojenské univerzity navyšuje skutečnost, že její pedagogové i studenti jsou současně zaměstnanci armády s vojenskými hodnostmi.

Konkrétní počet lidí, kterých by se odchod z univerzity mohl dotknout, ministr uvést odmítl, dokud své návrhy změn nepředstaví rektor školy Bohuslav Přikryl. "Pan rektor musí připravit nějaký 'byznys plán' a buď si ho obhájí, nebo neobhájí, ale takhle to být nemůže," konstatoval Stropnický. Jako možnou úpravu fungování brněnské školy zmínil úvahu, že by bakalářské a magisterské studium vojáků přešlo na nedaleko stojící Vysoké učení technické a Univerzita obrany by organizovala jen postgraduální nebo specializované studium.

Stropnický dnes novinářům představil také další úsporná opatření v jeho resortu, mezi kterými jmenoval i zrušení projektu na stavbu kampusu Univerzity obrany. "Tak jsme nepřímo ušetřili půl miliardy," uvedl ministr, podle něhož dalším velkým výdajem, který jeho úřad letos nerealizuje, bude plánovaná generální rekonstrukce Vojenského historického ústavu v Praze. 

Univerzita obrany připravuje vojenské profesionály a další odborníky působící ve sféře bezpečnosti a obrany státu na základě potřeb Armády ČR, státní správy a smluvních závazků s ostatními demokratickými státy. Příprava probíhá na bázi nejnovějších poznatků z vojenství, výzkumu a vývoje v národním i mezinárodním měřítku a vlastního vědeckého bádání. Vzdělávání na UO je směrováno k širšímu zaměření odborného profilu absolventů, což umožňuje jejich lepší uplatnitelnost a kariérní růst v měnících se armádních podmínkách. Všestrannost vzdělání rovněž vytváří předpoklady pro uplatnění absolventů univerzity i v civilním životě, stoj na webu unob.cz.

Oproti civilním školám se Univerzita obrany liší tím, že studenti-vojáci jsou ve služebním poměru a vztahuje se na ně zákon o vojácích z povolání (č. 221/1999 Sb.). To s sebou nese jak řadu benefitů, především pravidelný plat, bezplatné ubytování a ošacení, tak rovněž povinnosti. Mimo pevné pracovní doby se jedná o specifickou organizaci studijního roku.

Po přijetí ke studiu vojáci absolvují dvanáctitýdenní základní výcvik, který začíná o prázdninách před zahájením akademického roku a koná se ve vojenském výcvikovém prostoru Březina; kurz organizuje Velitelství výcviku − Vojenská akademie ve Vyškově a jeho účelem je naučit nováčky nejdůležitějším činnostem potřebným k přežití a v boji. Vojenští studenti nicméně musí počítat s tím, že i jejich další prázdniny budou kratší. Jejich povinností je totiž každoročně absolvovat důstojnický kurz, který obnáší mimo jiné i komplexní polní výcvik.

Vyjma studijních povinností je nedílnou součástí vzdělávání na Univerzitě obrany důraz kladený na vojenskou tradici. Koneckonců účelem studia je formovat budoucího důstojníka nejen ve specifické odborné přípravě, ale též v úctě k hodnotám společnosti. Nový akademický rok proto začíná slavnostním nástupem školy, který se pak opakuje při příležitostech dne vzniku samostatného státu a Dne ozbrojených sil České republiky.