Plzeň - Všechny výbory Poslanecké sněmovny, které projednávaly osud vojenského prostoru Brdy, podpořily jeho zrušení. Zákon o vojenských újezdech má přijít do druhého a třetího čtení v září a vypadá to, že by mohl projít, řekl dnes ČTK Václav Šlajs (ČSSD), hejtman Plzeňského kraje, který spolu se všemi obcemi regionu podporuje návrh ministerstva obrany (MO), aby si Vojenský újezd Brdy rozdělily Plzeňský a Středočeský kraj a jejich obce podle katastrů, které jim patřily před vznikem armádního prostoru.
Naopak Středočeský kraj a většina jeho obcí jsou pro zachování újezdu a o jeho transformaci chtějí dále jednat. Už dříve ale řekly, že pokud by se zrušil, souhlasí s vytvořením Chráněné krajinné oblasti Brdy (CHKO).
"Není připravena infrastruktura na cestovní ruch, což potvrzují i obce," řekl ČTK středočeský hejtman Josef Řihák (ČSSD). Podle něj chybí silnice, ale také restaurace a penziony.
Zákon prošel v prvním čtení v březnu. "Bereme to jako logické, protože už je to vlastně třetí ministr obrany, který rušení prostoru prosazuje. A pro nás bude dobré, když budeme mít v Brdech CHKO a měkký turistický ruch," řekl starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek, který je za obce v Plzeňském kraji členem vyjednávacího týmu s ministerstvy.
Vojenský újezd Brdy, dříve též Vojenský výcvikový prostor Jince, je třetím největším českým vojenským újezdem. Rozkládá se v západní části okresu Příbram, mezi Rokycany (Strašicemi) a Příbramí, jižně od Hořovic, severně od Rožmitálu pod Třemšínem. Rozloha je 260,08 km². Žije zde 34 obyvatel. Asi 90 % území tvoří les, zbylou část využívá armáda především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí.
Vojenský prostor zde vznikl usnesením vlády Československé republiky ze dne 19. února 1926, od roku 1950 je vojenským újezdem. Na území vojenského újezdu je šest cílových ploch - Tok, Jordán, Brda, Padrť, Bahna a Kolvín. Tři posledně jmenované jsou zakonzervované a nevyužívané. Zákaz vstupu pro veřejnost platil v letech 1940?45 a pak od roku 1950 dosud, v roce 2007 byly v omezeném rozsahu zpřístupněny malé části na okrajích.
Související
Za loňský výbuch munice v Brdech obvinila policie armádního pyrotechnika
Brdy lákají stále víc turistů, od ledna začne fungovat soukromá horská služba
Vojenský Újezd Brdy , ministerstvo obrany , Armáda
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 2 hodinami
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
včera
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
včera
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
včera
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.
Zdroj: Libor Novák