Stropnický rázně: Mír není zadarmo, celá Evropa by měla zvýšit výdaje na obranu

"Ukrajina totiž stále zažívá přímé ohrožení a konvenční vojenský konflikt rozhodně není pasé, jak si mnoho lidí mohlo myslet. Je potřeba na to reagovat a mír není zadarmo," řekl Stropnický. Při svém působení na ministerstvu se snaží klást důraz na transatlantické spojenectví.

"Vnímám, že USA trochu dochází trpělivost s laxností evropských států v přístupu k obraně," řekl. Nedávno se právě představitelé NATO vyjádřili konkrétně o laxním přístupu i z české strany.

Aby lidé změnili názor na obranné výdaje, je podle Stropnického úkol právě politiků. Připustil, že jde o roli nevděčnou, která nepřispívá ke zvýšení popularity.

Výrazné snižování výdajů na obranu ale není na místě a stává se předmětem důrazné kritiky evropských států ze strany USA, které nadále odmítají platit za evropskou bezpečnost. Z Washingtonu stále častěji zaznívá otázka, jestli je spravedlivé, že USA dotují evropskou bezpečnost, zatímco evropské vlády dotují své rozsáhlé sociální systémy.

Při vstupu do Aliance se státy zavazují, že budou na obranu vynakládat nejméně 2 % svého HDP, a tento závazek se samozřejmě týká i nových členů. Avšak tato hranice není dlouhodobě dodržována nejen Českou republikou, ale ani ostatními spojenci v Alianci. Podle dat uváděných na oficiálním webu NATO splňovaly tuto hranici v roce 2011 pouze USA, Velká Británie a Řecko, těsně pod hranicí zůstaly ještě Turecko a Francie. Zajímavá jsou čísla z jednotlivých kontinentů. Zatímco severoamerické státy (tj. USA a Kanada) přispívaly v roce 2011 do svého obranného rozpočtu celkem 4,5 % HDP, u evropských států se jednalo o pouhých 1,6 %, píše server evropskehodnoty.cz.

Východiska ze situace, kdy je třeba na obranu vynakládat stabilní a dostatečné množství prostředků pro udržení schopností odpovídajících vojenským ambicím České republiky, ale zároveň reagovat na ekonomickou situaci doma i světě, je možné hledat jak na mezinárodní, tak i na vnitrostátní úrovni. Za prvé, evropský prostor nabízí příležitosti pro spolupráci na poli obrany v podobě regionálních iniciativ či politických rámců mezinárodních organizací.

V této oblasti vystupuje nejvýrazněji NATO, které usiluje o koordinaci vojenských investic členských zemí ať už v podobě programu Smart defence, Connected forces initiative nebo dalších mnohonárodních projektů. Z hlediska NATO, které Česká republika považuje za hlavního garanta své bezpečnosti, je kritické, aby armády členských zemí byly interoperabilní a přinejmenším postačující pro naplnění požadavků na schopnosti Aliance jako celku.

Druhá cesta, jak získat prostředky pro obranné investice vede přes domácí teritorium a zlepšení současných praktik. Bílá kniha o obraně z roku 2011 identifikuje několik doporučení, z nichž mnohé by vedly k významným finančním úsporám. Nejkritičtější je v tomto ohledu systém vojenských akvizic, který vede k plýtvání finančními prostředky. „Během minulých deseti let se v důsledku nekoncepčních škrtů v rozpočtu a z nich plynoucích odkladů investic a kvůli nesystémovým investicím a předraženým zakázkám nahromadil deficit na výzbroji, technice, materiálu a nemovité infrastruktuře," stojjí v tzv. Bílé knize o obraně z roku 2011.