Armáda pošle od čtvrtka vojáky na pomoc dalším osmi nemocnicím zatíženým bojem s pandemií covidu-19. Budou pracovat v nemocnicích ve Slaném, Břeclavi, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou, Kyjově, Trutnově a Zlíně. Pomohou i v brněnské svatoanenské nemocnici. ČTK to dnes řekla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.
Nyní jsou v nemocnicích a sociálních zařízeních asi tři desítky vojáků, od pondělí se počet zvýší asi na 60.
Vojáci do dalších nemocnic nastoupí ve čtvrtek 18. listopadu, působit v nich budou do 2. prosince s možností prodloužení nasazení. K původně oznámeným nemocnicím přibyla ještě armádní pomoc ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Podle Dvořákové do ní nastoupí osm vojáků, v ostatních nemocnicích bude sloužit po dvou až šesti vojácích.
Mluvčí brněnské nemocnice Dana Lipovská dnes ČTK řekla, že vojáci budou pomáhat zdravotním sestrám převážně na anesteziologicko-resuscitační klinice s covidovými pacienty. Nemocnice žádala o nasazení 16 vojáků.
Armáda již začala pomáhat od pondělí v Olomouckém kraji, kde jsou vojáci v nemocnicích v Prostějově, Šternberku a v Přerově a v domově pro seniory Komárov u Šternberka. Ve Zlínském kraji jsou nasazeni v nemocnicích ve Valašském Meziříčí a Vsetíně. Celkem do nich bylo vysláno 33 vojáků, v pondělí také přijedou na již dříve avizovanou výpomoc do nemocnice v Uherském Hradišti. Celkem tak v té době bude mít armáda nasazeno asi šest desítek vojáků. Vojákům působení umožňuje nařízení vlády z loňského roku, které povoluje využití až 900 vojáků na pomocné práce v nemocnicích a v zařízeních se sociální službou. O nasazení rozhoduje Ústřední krizový štáb.
Armáda se podílí na chodu takzvané Chytré karantény a trasování, další úkoly letos vojáci dostali při očkování proti covidu-19. Ministerstvo obrany v červenci v souvislosti se schvalováním odměn uvedlo, že se zvládáním koronavirové epidemie pomáhalo při nouzovém stavu 11.853 vojáků z povolání.
Koronavirová epidemie v Česku se v posledních týdnech výrazně zhoršuje. V pondělí přibylo 11.514 potvrzených případů nemoci covid-19, to je zhruba o 2250 víc než před týdnem. Neustále a poměrně výrazně roste i počet lidí, kteří s koronavirem skončili v nemocnici. V pondělí bylo hospitalizovaných bezmála 4300, to je o 900 víc než před týdnem.
Související
Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko
Hradba 2025. Armáda na největším cvičení prověří obranyschopnost
Armáda České Republiky , nemocnice
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 1 hodinou
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 2 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 2 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 3 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 4 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 5 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 6 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 7 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 8 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 9 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 10 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 11 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 12 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 12 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 14 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Zdroj: Libor Novák