Český vyjednávací tým by mohl jet do Spojených států k rozhovorům o nákupu nadzvukových letounů F-35 v říjnu. Za civilní část ministerstva obrany v něm budou ekonomická náměstkyně Blanka Cupáková a náměstek Jan Jireš. Novinářům to dnes řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Sestaven je i vyjednávací tým pro nákup pásových bojových vozidel pěchoty, ve kterém jsou za obranu náměstci František Šulc a Lubor Koudelka.
Podle Černochové má tým jednající o stíhacích letounech už dohodnuty termíny postupů a schůzek. Během října by mohl vyjet do Spojených států na první kolo jednání. Černochová poznamenala, že polský ministr obrany Mariusz Blaszczak nabídl know-how z polského vyjednávání se Spojenými státy o nákupu F-35.
Vláda v létě rozhodla, že začne jednat s americkou vládou o nákupu 24 moderních stíhacích letounů F-35. Stalo se tak na základě vojenského doporučení armády. Ministryně má pověření jednat s americkou vládou do října 2023. Pokud by se nepodařilo dosáhnout dohody, mohou přijít na řadu další způsoby řešení. Americké letouny v armádě nahradí švédské gripeny. Na jejich pronájem má Česká republika smlouvu do roku 2027, využít poté může dvouletou opci.
Hodnota zakázky bude v řádu vyšších desítek miliard korun, stejně jako pořízení pásových bojových vozidel pěchoty CV-90 ze Švédska. Podle předchozího tendru, který byl v létě zrušen, byla předpokládaná cena přes 50 miliard korun. O tomto nákupu už ministerstvo začalo se Švédskem vyjednávat. Na začátku září jeho zástupcům předalo technické požadavky na vozidla.
Program výroby F-35 dnes novinářům v Praze představili zástupci jeho výrobce Lockheed Martin. Dosud podle nich bylo dodáno zákazníkům 840 těchto letadel, letos by jich mělo přibýt dalších 150. Stroje jsou ve výbavě 15 zemí, nalétaly v nich 563.000 letových hodin. Podle Gregora Daye, který ve společnosti Lockheed Martin vede sekci pro rozvoj mezinárodního obchodu, bude v roce 2030 v Evropě létat asi 550 F-35.
Day novinářům řekl, že jeho společnost už do Česka vyslala týmy, které mají za úkol posoudit možnosti zapojení českého průmyslu do zakázky. Zmínil možnost, že by se mohly podílet na dodávkách pro výrobu jiného letounu. Vyjádřil se i k otázce ceny letové hodiny. Vysoké náklady na ni někteří odborníci označují za nevýhodu tohoto stroje. Podle Daye se firma snaží, aby cena jedné letové hodiny byla na 25.000 dolarech (asi 614.000 korun). Stanovení její výše je podle něj složité, protože záleží na tom, co se do dané částky započítává a země mají často odlišnou metodiku. Zástupci Norska podle něj uvedli, že jejich náklady na letovou hodinu u F-35 a starších F-16 jsou podobné.
Podle Daye se firma snaží snížit cenu strojů. Řekl, že v létě se jí podařilo dosáhnout dobrých obchodních dohod, což by se mělo projevit v nákladech. Bližší informace chce společnost zveřejnit koncem roku.
Česká republika by v případě dohody měla zřejmě dostat stroje v nejnovější verzi Block 4. Podle vedoucího operací pro stíhací letouny Lockheed Martin a testovacího pilota F-35 Tonyho Wilsona se nová verze liší zejména posílením softwaru, díky čemuž letadlo lépe zpracovává data, která sbírá. Právě množství senzorů a přehled o bojišti bývá označován za jednu z velkých výhod F-35, další jsou "neviditelné" technologie stealth. Stroje jsou také certifikovány k nošení jaderných pum.
Související
Každá země EU je sama slabší než Rusko. Česko nemá alternativu k NATO, shodli se politici v anketě EZ
Spolupráci s ANO si neumím představit. Babiš jedná velmi pokrytecky, říká Černochová pro EZ
Jana Černochová , F-35 Joint Strike Fighter
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák