Obrana loni nevyčerpala 2,8 miliardy korun, většinu využije letos

Schválený rozpočet na minulý rok ministerstvu obrany přiděloval 66,7 miliardy korun. Po započtení i takzvaných mimorozpočtových zdrojů nebo třeba peněz z předchozího roku měl úřad k dispozici 71,1 miliardy korun. "Z tohoto objemu bylo vyčerpáno 68,3 miliardy korun, tedy 96,1 procenta rozpočtu," uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Dodal, že ministerstvo tak celkem vyčerpalo o 8,5 miliardy korun více než v roce 2018.

Za nevyčerpané peníze ministerstvo v minulosti opakovaně kritizovala opozice. Schopnost úřadu využít přidělené finance se postupně zlepšuje. Snižují se nevyčerpané částky a zároveň se výrazně zvyšuje celkový rozpočet. V roce 2017 měla obrana k dispozici celkem 49,7 miliardy korun, nepodařilo se jí využít 4,05 miliardy. O rok později byly celkové příjmy 57,3 miliardy korun, nespotřebováno zůstalo 4,4 miliardy korun. V roce 2018 mohlo ministerstvo čerpat z celkem 63,3 miliardy korun, neutratilo 3,5 miliardy.

"Od nástupu do funkce jsem na čerpání finančních prostředků kladl mimořádný důraz. Dosáhli jsme nejlepšího výsledku za poslední čtyři roky, a to jak nominální hodnotou, tak procentním poměrem k celkové výši rozpočtu," uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), který je ve funkci od června 2018. Je přesvědčen, že letošní výsledek bude ještě lepší. Efektivní čerpání označil za prioritu.

Z nevyčerpaných 2,8 miliardy korun zůstane úřadu podle Pejška k dispozici na letošní rok 2,6 miliardy. Tyto peníze budou letos převážně podle něj určeny na doplacení akcí, které se nepodařilo dokončit loni.

Pejšek uvedl, že převážná většina uvedených nevyčerpaných prostředků, a to ve výši 1,7 miliardy korun spadá do oblasti programového financování. Ministerstvu se například nepodařilo plně uhradit modernizaci vrtulníků Mi-17 za 49 milionů korun, z nákupu osobních, ochranných a terénních automobilů zůstalo 95 milionů korun a z přebudování vytápění kasáren Prostějov 124 milionů korun. "V oblasti nemovité infrastruktury nebyly dokončeny úhrady na investičních akcích za 753 miliony korun," dodal.

V mandatorních výdajích zbylo obraně asi 300 milionů korun, z ostatních výdajů pak například 126 milionů z nákupu materiálu, 94 milionů z pořizování služeb či 29 milionů z nákupu munice. Z výdajů spolufinancovaných z prostředků Evropské unie nebylo čerpáno 199 milionů korun.

Ministerstvo obrany loni uzavřelo smlouvy a rámcové dohody na nákup techniky či zbraní za zhruba 43 miliard korun. Je mezi nimi pořízení vojenských vrtulníků z USA, radarů z Izraele nebo přepravních letadel ze Španělska. Většinu plateb za ně bude ministerstvo posílat až v dalších letech.