Vyzbrojování české armády se prodlužuje. Systém je neefektivní, upozornil NKÚ

Kontrola úřadu se týkala smluv, které obrana uzavřela ve sledovaných letech na pořízení výzbroje a souvisejících náhradních dílů za více než 3,1 miliardy korun.

Podle zjištění kontrolorů ministerstvo při nákupech výzbroje chybovalo například při její specifikaci, nezajistilo náhradní díly na celý životní cyklus výzbroje a místo uzavření rámcové smlouvy nakupovalo na etapy. "Muselo tak vypisovat nová zadávací řízení nebo je kvůli chybám opakovat," uvedl NKÚ. Chyby podle něj nejen prodražily nákupy, ale také zvýšily administrativní zátěž ministerstva.

Nákupy výzbroje pro armádu nejsou podle NKÚ efektivní. Vyzbrojování se tak oproti plánům prodlužuje a prodražuje. Více zde: https://t.co/H0SLHCGTQQ pic.twitter.com/VxOKqxTnu7

NKÚ se zmínil mimo jiné o nákupu kulometů, u kterého ministerstvo opakovalo zadávací řízení čtyřikrát. Ministerstvo kulomety typu Minimi nakupuje na etapy od roku 2013 místo toho, aby uzavřelo s dodavatelem rámcovou smlouvu a snížilo tak administrativní zátěž, uvedl úřad. Doplnil, že obrana ke kulometům navíc koupila nevhodné denní zaměřovače, ačkoli ji při zadávacím řízení na tento problém opakovaně upozornil jeden účastník řízení a Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti. Tento úřad ministerstvu rovněž doporučil, aby před nákupem provedlo zkrácené vojenské zkoušky zaměřovačů s kulomety, což ale neudělalo. V závěru tak obrana utratila podle NKÚ téměř 3,4 milionu korun za nevhodné příslušenství.

V souvislosti s nákupem výzbroje NKÚ zjistil v několika případech i porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. Obrana jej podle něj porušila například tím, že zrušila zadávací řízení způsobem, který je v rozporu se zákonem. Jako další příklad porušení zákona ze strany ministerstva kontroloři uvedli uzavření smlouvy, která neodpovídala zadávacím podmínkám.