Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu

Dolní komora již druhým dnem projednává žádost o vyslovení důvěry nově jmenovanému kabinetu Andreje Babiše. Tato koalice, tvořená hnutím ANO, SPD a Motoristy sobě, se opírá o pevnou většinu 108 zákonodárců, což jí dává téměř jistotu, že hlasováním projde. Samotný akt potvrzení vlády se však očekává až v podvečerních nebo nočních hodinách, neboť do rozpravy je stále přihlášeno přes padesát řečníků z řad opozice i koalice.

Celou rozpravu zahájil již v úterý premiér Andrej Babiš, který ve svém projevu vykreslil velmi optimistickou budoucnost. Uvedl, že jeho hlavním cílem je vybudovat sebevědomou a úspěšnou zemi, která se stane „nejlepším místem na planetě“. Podle něj bude kabinet prosazovat politiku, kde budou české zájmy a čeští občané vždy na prvním místě. Navzdory těmto velkým slovům však byly v úvodu středečního jednání poslanecké lavice poloprázdné, což jen dokresluje únavu z vleklého parlamentního procesu.

Opozice, která disponuje 92 hlasy, se proti vládnímu programu ostře vyhradila. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová nešetřila kritikou a označila novou koalici za „vládu nevydávání“. Narážela tím na neochotu koaličních stran vydat k trestnímu stíhání premiéra Babiše a předsedu Sněmovny Tomia Okamuru. Podle Richterové vláda hned od prvních týdnů pálí většinu své energie na ochranu vlastních špiček, místo aby řešila skutečné problémy země.

Ekonomické aspekty vládního prohlášení se staly terčem útoku předsedy KDU-ČSL Marka Výborného. Ten vládní sliby přirovnal ke katalogu, ve kterém se slibuje „všechno všem“. Podle lidovců by naplnění všech bodů programu stálo státní pokladnu během čtyř let více než 700 miliard korun. Výborný se v této souvislosti ptal zejména zástupců Motoristů, zda je takový „rozpočtový armagedon“ skutečně v souladu s jejich deklarovaným pravicovým programem.

V podobném duchu hovořil i Jan Jakob, předseda poslaneckého klubu TOP 09. Ten ve svém vystoupení zdůraznil, že pod taktovkou současné ministryně financí Aleny Schillerové se žádná konsolidace veřejných financí konat nebude. Podle Jakoba to není proto, že by úspory byly nemožné, ale proto, že jsou pro vládní populisty politicky nepohodlné. Kombinace nulové snahy o šetření a vysokých výdajů podle něj nevyhnutelně povede k ekonomickému úpadku země.

Velmi osobní a politicky tvrdou kritiku si premiér vyslechl od šéfa hnutí STAN Víta Rakušana. Ten Babiše označil za rukojmí extremistů a Motoristů, což se podle něj projevuje v nečitelné zahraniční politice. Jako příklad uvedl lavírování ohledně podpory Ukrajiny a muniční iniciativy. Rakušan také ostře zkritizoval jmenování poslance Filipa Turka zmocněncem pro Green Deal na ministerstvu životního prostředí, což označil za klasickou „politickou trafiku“.

Další silnou výtku vznesl Matěj Ondřej Havel z TOP 09, kterému ve vládním programu chybí vize pro přijetí eura. Podle něj je tento postoj pro Česko škodlivý, protože nás vyčleňuje z hlavního rozhodovacího proudu v Evropě. Eurozóna je podle Havla místem, kde se tvoří pravidla pro budoucnost, a pokud v ní nejsme, ztrácíme vliv na stabilitu naší vlastní ekonomiky. Tato kritika jen podtrhla hluboký ideový rozpor mezi novou vládou a liberální částí opozice.

Kromě systémových výtek se opozice soustředí i na konkrétní kauzy. Připomínají například umlčení ministra obrany Jaromíra Zůny, který byl nominován SPD, poté co veřejně označil Rusko za agresora. Terčem jsou i výroky Tomia Okamury v jeho novoročním projevu. Marian Jurečka z KDU-ČSL pak znovu zdůraznil, že imunita poslanců by se měla vztahovat pouze na jejich projevy v sále, nikoliv na podnikatelskou činnost. Vše nasvědčuje tomu, že i když vláda důvěru získá, čeká ji v tomto volebním období neobyčejně drsná opoziční kontrola.