Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů

Babiš ve svém příspěvku na síti X zdůraznil, že fórum bylo skvělou příležitostí pro podporu českého exportu a investic. Mezi konkrétní výsledky zařadil například dohodu se srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem o účasti Česka na Expo 2027 nebo záměr otevřít ambasádu a přímou leteckou linku do Ománu.

„Všechny země jsem samozřejmě pozval, aby přišly investovat k nám do České republiky,“ uvedl Babiš s tím, že jeho ministři mohou na domluvených projektech začít okamžitě pracovat.

Při pohledu na celková čísla letošního ročníku však Babišův „maraton“ získává poněkud jiný kontext. Organizátoři v Davosu letos přivítali rekordních 3 000 lídrů a ředitelů z různých sektorů a společností, mezi nimiž bylo přibližně 400 vysokých politických představitelů. V této obrovské konkurenci se Babišovi podařilo oslovit jen zlomek z přítomných špiček.

Na fóru se letos podle médií sešlo zhruba 65 hlav států a vlád, včetně lídrů zemí G7, G20 a bloku BRICS. Zatímco se český premiér soustředil na bilaterální schůzky se zástupci zemí jako Srbsko či Omán, hlavní pozornost světových médií směřovala k americkému prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho diplomatickému nátlaku ohledně Grónska.

Babišova aktivita tak představuje setkání s přibližně 0,5 % přítomných lídrů a ředitelů. Budeme-li brát v potaz ale pouze prezidenty, tak se Babiš nesetkal ani s deseti procenty z nich, a v případě prezidentů a premiérů, kterých Babiš potkal podle svých slov celkem jedenáct, jde o necelá tři procenta z celkového počtu vysokých politických představitelů. Babišova jednání tak působí spíše jako standardní účast než jako mimořádný diplomatický průlom.

Český premiér je pod palbou kritiky od doby, kdy uvedl, že si musel zakoupit glóbus za 15 tisíc korun, aby našel strategickou polohu Grónska. Zahraniční média, včetně německého deníku Bild, si z Babiše utahovala, že si musel osvěžovat základy geografie uprostřed největší geopolitické krize současnosti.

Přestože se v Davosu snažil prezentovat jako klíčový hráč, pro mnohé evropské partnery zůstává jeho postoj k aktuálním hrozbám, jako jsou americká cla nebo ruská agrese, stále nejednoznačný. Podobně neurčitý je i jeho postoj ke Grónsku, poté, co jasně neodsoudil plán Trumpa na jeho anexi.