Předseda ANO Andrej Babiš v prvním kole voleb hlavy státu uspěl podle analýzy ČTK v okresech, kde před pěti lety bodoval současný prezident Miloš Zeman, který představitele nejsilnějšího opozičního hnutí doporučil za svého nástupce. Shoda mezi jejich výsledky představovala 94,5 procenta. Na Zemanův zisk ale v letošních volbách Babiš nedosáhl.
Bývalý představitel české armády a ANO Petr Pavel, který první kolo voleb těsně vyhrál, se naopak prosadil v oblastech, kde si v roce 2018 nejlépe vedli bývalý předseda Akademie věd a současný senátor Jiří Drahoš (za STAN) a dřívější předseda vlády a ODS Mirek Topolánek. Drahošovy a Pavlovy oblastní výsledky se shodovaly z 86,8 procenta, v případě Topolánka z 83,7 procenta.
Babiš v prvním kole volby zaostal za výsledkem svého podporovatele, současného prezidenta Zemana, který v roce 2018 při obhajobě mandátu získal 38,56 procenta hlasů. V absolutních číslech tehdy Zemana v úvodním rozstřelu volilo 1,985.547 lidí. Babiš nyní dostal 34,99 procenta hlasů, což představovalo 1,952.213 hlasů, přičemž k volbám přišlo zhruba o 447.000 lidí víc než před pěti lety.
Předseda ANO zabodoval v obci Chobot na Strakonicku, kde Zeman před pěti lety získal procentuálně nejvíce hlasů v porovnání s ostatními obcemi. Získal tam 84 procent hlasů. Babiše tam nyní volilo 17 z 26 příchozích voličů, což představovalo 65,38 procenta. Podobně Pavel se prosadil ve Staňkovicích na Litoměřicku, kde pro Drahoše v prvním kole před pěti lety hlasovaly tři čtvrtiny voličů. Generál tam nyní dostal 52,6 procenta hlasů.
Šéf ANO podle očekávání bodoval v okresech, kde předloni na podzim ve sněmovních volbách dosahovalo nejlepších výsledků jeho hnutí. Shoda představovala 97,3 procenta. Prosadil se také v oblastech s voliči SPD, V tomto případě shoda dosáhla 83,3 procenta. Podle předsedy SPD Tomia Okamury se SPD teprve rozhodne, koho podpoří ve finále.
Babiš ale se svými téměř 35 procenty hlasů zaznamenal vyšší výsledek, než kdy mělo jeho hnutí ANO ve sněmovních volbách. V roce 2017 získalo ANO ve sněmovních volbách 29,64 procenta hlasů, což v absolutním čísle představovalo 1,500.113 hlasů. Nyní Babiš získal ještě zhruba o 452.000 hlasů víc. Proti výsledku ANO v roce 2021 získal zhruba o 494.000 hlasů víc. Výsledek ANO v tehdejších sněmovních volbách byl 27,12 procenta.
Pavla volili nejčastěji tam, kde se před půldruhým rokem při sněmovních volbách prosadila koalice Pirátů a STAN. Shoda mezi nimi představovala 80,9 procenta. V případě oblastí volicích koalici Spolu, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, shoda dosáhla 74,4 procenta.
Babiš podle sociologa jasně vyhrál v obcích s vyšší mírou chudoby a exekucemi
Babiš v prvním kole prezidentských voleb jasně vyhrál v obcích s vyšší mírou chudoby, exekucí a nižší mírou vzdělání a socioekonomického rozvoje. Na twitteru to uvedl sociolog a ředitel společnosti PAQ Research Daniel Prokop. Bývalému vysokému představiteli české armády a NATO Petru Pavlovi se podle něj podařilo v bohatších regionech jasně porazit ekonomku Danuši Nerudovou. Podle analýzy PAQ Research ve spolupráci s Českým rozhlasem dokázal Pavel také oslovit část voličů Babišova hnutí ANO. Pavel a Babiš postoupili do druhého kola prezidentské volby.
V obcích, kde je více chudoby, získal Babiš podle analýzy PAQ Research v prvním kole prezidentských voleb okolo 41 procent hlasů. Pro Pavla v nich hlasovalo okolo 32 procent voličů. V místech s nejnižší mírou chudoby podle indexu agentury PAQ volilo Babiše jen 29 procent lidí, kdežto Pavla 39 procent. Výsledky Nerudové byly také lepší v obcích s nejnižší mírou chudoby, v nichž měla podporu 14,8 procenta voličů. V obcích nejvíce zasažených chudobou volilo Nerudovou asi 12,5 procenta lidí.
Podobná byla situace v obcích podle míry exekucí. V místech, kde je exekucí více, získal Babiš přes 42 procent voličů, zatímco v obcích s nižší mírou exekucí zhruba 34 procent. Pavel dostal v obcích více zasažených exekucemi asi 31 procent hlasů a v obcích s méně exekucemi přes 34 procent. V celém Česku přitom Babiš i Pavel dostali podobný podíl hlasů - Pavel 35,4 procenta a Babiš 35 procent.
"Babiš už v prvním kole dokázal solidně mobilizovat chudší část republiky. Může mít ale omezený potenciál mobilizace pro druhé kolo," uvedl Prokop. "Obyvatelé sociálně znevýhodněných regionů chodí k volbám spíš méně, tentokrát v nich ale volilo na 62 procent (voličů), což je nečekaně hodně. Mobilizovat je dokázal hlavně Babiš, který přes svou někdejší vládní účast zůstává protestním kandidátem," píše PAQ Research na svém webu.
Ještě výraznější rozdíly v ziscích hlasů byly u Babiše a Pavla při rozlišení obcí podle míry vzdělání. V obcích, kde má maturitu méně než 47 procent obyvatel, získal Babiš skoro 43 procent voličů, kdežto Pavel jen 28 procent a Nerudová 13,4 procenta. Naopak v sídlech, kde je podíl obyvatel s maturitním vzděláním nad 57 procenty, dostal Babiš pouze 25,5 procenta hlasů, zatímco Pavel téměř 45 procent a Nerudová 14,6 procenta.
Babiš vedl také v místech, která byla při předchozí prezidentské volbě v roce 2018 doménou nynějšího prezidenta Miloše Zemana. V obcích, kde Zeman dostal v roce 2018 ve druhém kole přes 57 procent hlasů, volilo nyní Babiše asi 45 procent voličů, zatímco Pavla zhruba 27 procent. V místech, kde minule volilo Zemana méně než 48 procent voličů, získal Babiš pouze 25 procent hlasů a Pavel skoro 45 procent.
Předseda hnutí ANO měl výrazně lepší výsledek než Pavel rovněž v obcích, kde při sněmovních volbách v roce 2021 hlasovalo přes 30 procent lidí pro ANO. Babiš tam teď získal přes 45 procent hlasů, kdežto Pavel jen zhruba 28 procent. Podle analýzy PAQ Research však nehlasovali pro Babiše zdaleka všichni voliči ANO. "Pro Andreje Babiše hlasovalo na milion voličů ANO, dalších skoro 900.000 hlasů dostal od dalších stran a nevoličů. Naopak na 330.000 voličů ANO pro něho nehlasovalo," uvádí PAQ Research na webu. Část voličů ANO přetáhl Babišovi jeho soupeř pro druhé kolo prezidentské volby Pavel. Od lidí, kteří ve sněmovních volbách hlasovali pro ANO, některou z neparlamentních stran, nebo vůbec nevolili, získal Pavel podle PAQ dohromady asi půl milionu hlasů.
Související
Neuspěl Karel Janeček ani jiní stěžovatelé. ÚS ukončil přezkum prezidentských voleb
Senátor Fischer zaplatil pokutu za chyby v prezidentské kampani
prezidentské volby 2023 , Andrej Babiš
Aktuálně se děje
před 2 minutami
WHO vydala varování před masivní epidemií chřipky. Překvapivě se šíří i ve školách
před 1 hodinou
Falešné video odhalilo sílu AI. Smyšlená zpráva o převratu ve Francii otřásla celým světem
před 2 hodinami
Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině
před 3 hodinami
Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí
před 4 hodinami
Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka
před 5 hodinami
Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil
před 6 hodinami
Monumentální zrada tradic, vydírání... Fotbalové MS může být kvůli politice USA a cenám vylidněné
před 7 hodinami
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
před 7 hodinami
Babiš se vrací k evropskému stolu v kritický moment. Ukrajině se neúprosně krátí čas
před 8 hodinami
Soud poprvé rozhodoval v případu únosu chlapce ze Zlínska. Verdikt nepřekvapil
před 8 hodinami
Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě
před 9 hodinami
Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda
před 9 hodinami
Klíčové jednání se blíží. Lídři EU rozhodnou o financování půjčky pro Ukrajinu, proti je Maďarsko, Slovensko i Česko
před 11 hodinami
Trump nařídil úplnou námořní blokádu tankerů mířících do a z Venezuely
před 11 hodinami
Trump pogratuloval Babišovi. Připomněl mu letouny F-35
před 13 hodinami
Výhled počasí až do Štědrého dne. Bílé Vánoce by přinesl jen zázrak
včera
Vražda spáchaná synem. Policie má jasno, jak zemřel režisér Reiner
včera
Ani napodruhé na nabídku nekývl. Bilič nebude trénovat českou fotbalovou reprezentaci
včera
Tragická událost v Kadani. Dítěti už nepomohli ani záchranáři
včera
Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv
Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.
Zdroj: Jakub Jurek