Bek: Česko dosáhlo v EU výrazného pokroku, s migrací ale nepohnulo. Členství další země v Unii hned tak nebude

Česko převzalo předsednictví v Radě EU v červenci, od ledna jej převezme Švédsko. "Když se podíváme na těch hlavních pět politických priorit, tak myslím, že v každé z nich jsme dosáhli poměrně výrazného pokroku," řekl Bek. Patřily mezi ně zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost, posílení obranných kapacit a kybernetická bezpečnost, strategická odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí.

Ministerstvo připravuje podrobný materiál pro vládu, který předsednictví zhodnotí. Z reakcí v evropských institucích má Bek dojem, že partneři české předsednictví výrazně oceňují. "I poté, co odečteme část diplomatické zdvořilosti, tak myslím, že české předsednictví je obrovský úspěch. Že je to hodnoceno zasvěcenými pozorovateli jako jedno z nejúspěšnějších předsednictví za spoustu let," poznamenal.

Pokroku se podle něj podařilo dosáhnout v energetice. "Jsme svědky největší proměny evropské energetiky za několik dekád. Celý trh a způsob fungování se zásadně mění," míní. Proces bude pokračovat i v dalším roce, dohodu na úsporách, na plnění zásobníků plynu a na odebrání nadměrných zisků energetickým firmám na pomoc domácnostem a podnikům ale považuje za zásadní.

Česku se podle něj také podařilo dojednat téměř celý balíček Fit For 55 směřující k realizaci klimatických cílů. Bek má za důležité vysvětlovat to, že pro ekonomiku EU by byla nejhorší dlouhá nejistota v tom, jaké parametry mají být splněny z hlediska produkce uhlíkových plynů či podílu jednotlivých odvětví na naplnění klimatických cílů.

V debatě podle ministra převládal pragmatismus, ideologicky vypjatá diskuse mezi zastánci a odpůrci zelené transformace skončila. "Dnes převládá v Evropě i u nás mnohem střízlivější a pragmatický tón. Díky tomu jsme mohli udělat mnohem větší pokrok, než jsme si mysleli na jaře," doplnil Bek.

Novou dynamiku se podařilo vnést také do procesu rozšiřování EU. "To, že dostaly ještě před naším předsednictvím Ukrajina a Moldavsko kandidátský status, je signálem posunu. Podařilo se dosáhnout kandidátského statusu pro Bosnu a Hercegovinu během našeho předsednictví," uvedl. Určitý posun je podle něj vidět v rozšiřování Schengenu.

Ministři vnitra v prosinci schválili vstup Chorvatska do schengenského prostoru, naopak proti vstupu Bulharska vystupovalo Nizozemsko, Rakousko dávalo najevo nesouhlas v případě Bulharska i Rumunska. Rakouský postoj podle Beka překvapil všechny. Hrozí podle něj to, že skepse občanů odmítnutých zemí vůči EU naroste, zklamáním to ale je i pro všechny další státy, které v budoucnu o vstup do Schengenu usilovat budou.

"Prostě je to signál, který komplikuje pro všechny představu o nějaké předvídatelné cestě do schengenského prostoru, protože v případě Bulharska a Rumunska dospěla Evropská komise k závěru, že splňují všechna kritéria," doplnil ministr. V lednu chce na toto téma jednat ve Vídni.

Podle Beka se objektivně v Evropě zhoršuje situace s migrací. "Počty uprchlíků rostou na různých trasách," řekl. Nervozita podle něj roste mezi členskými zeměmi. "Doufali jsme, že se nám podaří dosáhnout alespoň dílčí dohody na nějakých mechanismech solidarity, která by neznamenala povinné kvóty, ale zároveň by vytvářela prostor pro to, aby země, které čelí na hranicích největším počtům migrantů, měly oporu v ostatních," vysvětlil. Debata ale podle něj nejde dostatečně rychle, názory zemí jsou si příliš vzdálené.

V EU jsou podle něj zastánci i odpůrci povinné realokace uprchlíků. Debaty se vedou také o tom, jak silně mají být vstupní země zavázány provést zevrubnou kontrolu a ujmout se všech nezbytných kroků, nebo zda má být povinnost distribuována mezi členské státy. Vede se také diskuse o reformě azylového práva. "Samozřejmě je tady obrovský byznys s migranty a uprchlíky, který provozuje kdekdo, a my zatím nemáme dost účinné nástroje, jak jej postihnout," uvedl Bek. Součástí debaty je podle něj také to, jak účinněji stabilizovat situaci v některých zemích původu.

"Položek na stole je hodně a zatím se průnik nedaří najít. Alespoň je zde společná vůle evropských institucí projevená v dohodě o tom, jak by harmonogram měl vypadat," dodal Bek s tím, že Švédy a Španěly příští rok při předsedání Radě EU čeká hodně práce.

Česko podle Beka nevyužije maximální výši půjčky z EU, spíše 100 až 150 mld. Kč

Česko pravděpodobně nevyužije maximální výši půjčky 350 miliard korun z evropského Nástroje pro oživení a odolnost, očekávat lze 100 až 150 miliard. V rozhovoru to ČTK řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN), podle nějž vláda přijme rozhodnutí nejpozději v únoru. Souvisí to i s navýšením grantové části Národního plánu obnovy o kapitolu spojenou s novou legislativou RePower EU, která má státům pomoci odbourat závislost na energiích z Ruska.

Navýšením grantové části by Česko mělo získat dalších 20 miliard korun k už potvrzeným zhruba 170 miliardám. "Musíme připravit podklad v prvních dvou měsících nadcházejícího roku," řekl Bek. O věci nyní jednají resorty, peníze získají ministerstva průmyslu, dopravy nebo životního prostředí. "Snažíme se případně si půjčit jenom na to, co je nezbytné, co není možné pokrýt z jiných nástrojů. Probíhá velmi pečlivá inventura toho, jaké prostředky můžeme očekávat také v Modernizačním fondu, ve Fondu spravedlivé transformace. Nemá smysl si brát půjčku, pokud náklady dokážeme pokrýt někde jinde," doplnil ministr.

Předpokládá, že výše půjčky nebude na horní hranici, lze očekávat spíše 100 až 150 miliard korun. Do výsledku ale může promluvit i o víkendu schválená dohoda EU o emisních povolenkách. "To má zase konsekvence pro plnění těch dalších finančních nástrojů," poznamenal Bek. Nutné je znát také parametry sociálního klimatického fondu s dotacemi pro domácnosti, v němž podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) bude minimálně 50 miliard korun.

Vládní zmocněnec pro odolnost a modernizaci ekonomiky Tomáš Hruda měl do konce listopadu zpracovat analýzu, po které kabinet rozhodne o podpořených projektech a výši půjčky. Česko má možnost půjčit si od Evropské komise 14,3 miliardy eur už dva roky, přičemž jde o mechanismus, na němž se státy EU dohodly v rámci boje s ekonomickou krizí vyvolanou pandemií covidu‑19.

Půjčky mají splatnost 30 let od data poskytnutí dané tranše. "Prvních deset let státy splácejí pouze úroky a teprve po deseti letech začínají splácet jistinu půjčky, a to každý rok pět procent ze zapůjčené částky," přiblížil už dříve ČTK Bekův mluvčí Marek Zeman. Úrokové sazby podle něj vycházejí z aktuální situace na finančních trzích a dosud byly pro většinu států podstatně výhodnější než financování prostřednictvím dlouhodobých státních dluhopisů.

Plné členství další země v EU nejspíš možné až po institucionální reformě

Plné členství pro některou z kandidátských zemí bude podle ministra pro evropské záležitosti pravděpodobně možné až poté, co se uskuteční debata o institucionálním rámci Evropské unie, rozhodovacích procesech a pravomocech klíčových institucí. V rozhovoru s ČTK Bek nechtěl odhadovat, který ze států se statusem kandidáta pro vstup do EU by se mohl plnohodnotným členem stát nejdříve.

Kandidátskými zeměmi jsou Albánie, Severní Makedonie, Turecko, Srbsko, Černá Hora, Ukrajina, Moldavsko a Bosna a Hercegovina. "Některé země pokračují poměrně dobře v nějaké oblasti a mají zase nějaké handicapy v jiné, nebo nejsou úplně loajální vůči naší zahraniční politice," uvedl Bek. ČR a EU by podle něj měly být připraveny na vážnou debatu o institucionálním rámci poté, co skončí válka na Ukrajině či energetická krize.

"Za Českou republiku bych se debaty nebál. Myslím, že jsme si dokázali během předsednictví, že jsme s to aktivně vstupovat do evropské politiky," míní ministr. "I z pohledu budoucího čistého přispěvatele do evropského rozpočtu se budeme na věci čím dál tím víc dívat optikou možná bližší starším zemím, než tomu bylo dosud. I my budeme chtít, aby se evropských prostředků využívalo velmi efektivně," doplnil.

"Vidím čím dál zřetelněji, že skutečné plné členství pro některou z kandidátských zemí bude možné až poté, co proběhne debata o institucionálním rámci Evropské unie, o rozhodovacích procesech a pravomocech klíčových institucí," uvedl Bek. "Myslím, že musíme brát vážně hlasy, které zaznívají primárně z těch starších členských zemí," dodal s odkazem na Francii, Německo, Nizozemsko nebo Skandinávii. Pro všechny kandidátské země podle ministra platí to, že horizont vstupu do EU jsou nejméně roky.

Bez institucionální reformy by podle Beka pokračoval zamrzlý stav z minulých let. "Musíme se vnitropoliticky dobrat nějaké, pokud možno, konsensuální pozice do budoucna, a to možná nejenom v rámci koalice, možná v nějakém širším uspořádání," poznamenal Bek. Nejde podle něj o debatu, jež by byla na krátký časový horizont existence jedné vlády. "Považoval bych za cenné, kdyby existoval širší politický konsensus během několika let. Myslím si, že by Česká republika měla směřovat k pozici, která by měla dostatečnou stabilitu," dodal.

Součástí debaty podle něj bude posun v mechanismech hlasování a rozhodování. Nedomnívá se, že by bylo pouze nahrazeno jednomyslné rozhodování kvalifikovanou většinou. "Považuji za úplně nerealistické to, co zaznívá občas v části Evropského parlamentu, že bychom teď jednoduše vypnuli jednomyslnost a místo toho aplikovali současnou kvalifikovanou většinu," řekl.

Spíše podle něj budou nastavena pravidla další, dosud v EU nevyužívaná. "Myslím, že debata se povede i o nějakých dosud nepoužívaných modelech rozhodování a pojistkách, které by umožnily obhájit legitimní zájmy členských zemí," míní. Další možnou debatou podle něj je to, že by k vetování návrhů nestačil odmítavý postoj jedné země, ale například dvou.

Maďarsko stále může provést reformy a získat zbytek zablokovaných peněz

Maďarsko stále může provést nezbytné reformy a získat zbytek peněz ze zmrazených kohezních fondů. Je na něm, jakým způsobem bude dál rozvíjet vztahy s Evropskou unií. V rozhovoru to ČTK řekl Bek. Maďarsko podle něj v posledních měsících udělalo řadu legislativních změn, Evropská komise i členské státy EU je ale nechtějí pouze na papíře, nýbrž chtějí vidět jejich reálné fungování.

Evropský blok zmrazí Budapešti z kohezních fondů 6,3 miliardy eur (přes 150 miliard korun). Evropská komise přitom kvůli obavám z nedostatečného fungování právního státu v zemi původně navrhla zablokovat 7,5 miliardy (180 miliard Kč). Ostatní členské země v polovině prosince schválily také maďarský plán obnovy, na jehož základě může země dostat 5,8 miliardy eur (140 miliard Kč) z mimořádného fondu vytvořeného v reakci na pandemickou krizi. Jejich výplata bude podmíněna dalšími reformami.

Dohoda byla součástí složitého kompromisu ohledně společné půjčky EU 18 miliard eur (asi 440 miliard Kč) pro Ukrajinu a globální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy. Maďarsko obě věci dlouhodobě blokovalo. "Je strašně důležité, že Evropská unie se dokázala i s Maďarskem nějakým způsobem dohodnout na řešení, které je svým způsobem pozitivním signálem pro členské země, pro Ukrajinu, ale do jisté míry i pro Maďarsko," uvedl Bek.

Země podle něj sice může být nespokojena s tím, že jí peníze na kohezní politiku byly zmrazeny v poměrně velkém rozsahu, na druhou stranu to nemusí být definitivní verdikt. "Maďarsko bude mít možnost, pokud provede nezbytné reformy, peníze získat v budoucnu," uvedl Bek a ocenil to, že se unie za českého předsednictví v Radě EU nerozhádala. Naopak Česko dokázalo moderovat debatu vedoucí k odblokování celé řady rozhodnutí.

"Teď je na Maďarsku, jakým způsobem bude dál rozvíjet své vztahy s Evropskou unií. Jestli půjde dál cestou troublemakera, kterým se v očích partnerů objektivně stalo, a nebo tenhle bod bude jakýmsi bodem obratu v té trajektorii," poznamenal ministr.

Rada EU krátce předtím oznámila dohodu o legislativním balíčku, který by umožnil poskytnout Ukrajině příští rok půjčku i bez maďarského souhlasu. Takový plán by ale podle Beka byl časově komplikovanější. "Hrozila by zdržení způsobená třeba projednáváním souhlasu parlamentů v některých členských zemích," míní. Posléze ale z Maďarska přišly pozitivní signály, což otevřelo cestu k nalezení dohody. Například Francie a Německo následně zaujaly podle Beka konstruktivní postoj k možnosti dohodnout se na snížení sankce pro Maďarsko.

Pro další případné snížení či úplně zrušení sankce ale chtějí Evropská komise i země EU vidět reálné fungování změn. "Existuje vážné riziko identifikované komisí, že celý ten systém dohromady nefunguje úplně dobře. Nejde jenom o jednotlivé součástky soukolí, ale o celek," uvedl Bek. Vzhledem k potřebě vyčerpat peníze v souladu s unijními pravidly má podle něj Maďarsko zhruba dva roky na to, aby v reformách postoupilo.

Bek chce koordinovat pozice vůči návrhům EU či dialog s aktéry evropské politiky

Zatímco v prvním roce v úřadu plnilo agendu ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) převážně české předsednictví v Radě Evropské unie, po jeho konci od příštího roku se chce věnovat například koordinaci vládních pozic vůči evropským návrhům, zlepšení systému přípravy dopadových analýz evropské legislativy nebo politickému dialogu s klíčovými aktéry praktické evropské politiky v České republice. Bek to řekl v rozhovoru ČTK.

Při předsednictví se zástupci země v čele Rady EU soustředí spíše na moderátorskou roli v debatě. Po jeho konci ale mohou více akcentovat národní pozici. "Budu se hodně věnovat koordinaci vládních pozic prostřednictvím Vládního výboru pro EU. Mým úkolem podle koaliční smlouvy je také pracovat na zlepšení argumentační pozice vůči evropským návrhům," poznamenal Bek. "Budeme se snažit zlepšit systém přípravy dopadových analýz evropské legislativy," dodal.

Významnou část energie chce věnovat politickému dialogu s aktéry praktické evropské politiky. Na jaro tak Bek například plánuje jednání s hejtmany. "Budu rád, když budu mít lepší vstup od těch, kteří se prakticky denně potýkají s nastaveními nejrůznějších evropských politik," uvedl. Vládní pozice k evropské legislativě chce sladit také se Svazem průmyslu a dopravy, Hospodářskou komorou, odbory či municipalitami. "Tak, abychom vládní pozice měli podložené reálným základem politické shody v různých patrech politického spektra," podotkl Bek.

Jeho třetí náměstkyní po Tomáši Pojarovi a Marku Havrdovi by se měla stát vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. "Bylo by to obdobou pozice kolegy Pojara, protože ten je takovým spojovacím můstkem mezi mojí a premiérovou agendou," uvedl Bek. Agenda lidských práv podle něj má několik rozměrů a propojuje agendu jeho a předsedy vlády Petra Fialy (ODS).

Bek zatím počítá s tím, že Pojar, jehož chce premiér Fiala navrhnout do pozice Národního bezpečnostního poradce, zůstane jeho náměstkem. Rada pro obecné záležitosti (GAC), kde vládu zastupuje Bek, mimo jiné připravuje jednání Evropských rad, kde za Česko působí předseda vlády a jeho šerpa, kterým je právě Pojar. "To spojení funguje bez problémů, hladce. Zatím nevidím žádný důvod, proč by se na tom mělo něco měnit," řekl Bek. "Nevytváří to žádné tenze a komunikace mezi agendou premiérovou a mojí je tím pádem poměrně dobře zajištěná, plynulá," doplnil.