Červená čára pro Blažka. Ministr spravedlnosti čelí protestu

Červenou čáru dnes ráno lidé ze spolku Milion chvilek namalovali před budovu ministerstva spravedlnosti v Praze. Ministru Pavlu Blažkovi (ODS) tak chtěli vymezit "demokratické hřiště", které podle nich překračuje tím, že je ve střetu zájmů. Blažek podle spolku ohrožuje důvěru občanů v politiky. 

Ministr v poslední době čelil kritice v souvislosti se žádostmi o informace v kauze kupčení s městskými byty v Brně. Spolek žádá, aby Blažek rezignoval, nebo aby ho premiér Petr Fiala (ODS) odvolal. Vyjádření Blažka ČTK zjišťuje.

Fiala už na počátku března řekl, že důvody pro odvolání Blažka nevidí. Ministr podle něj jednal v souladu se svými povinnostmi, když o informace požádal. Podle Milionu chvilek reprezentanti vládní koalice Blažkův střet zájmů bagatelizují. Střet zájmů pak podle nich zpochybňuje veškeré kroky, které ministr činí.

"Domníváme se, že Pavel Blažek je ve střetu zájmů, protože v kauze kupčení s brněnskými byty, ve které figuruje, si jako ministr spravedlnosti zjišťuje informace, tlačí na státní zástupce a máme důvodné podezření, že může ovlivňovat justici nebo české soudce," řekla ČTK mluvčí Milionu chvilek Hana Strašáková. Připomněla, že spolek ještě před nástupem Blažka do funkce napsal Fialovi otevřené dopisy, ve kterých premiéra žádal, aby ho do funkce nejmenoval.

Pokud Fiala střet zájmů nevyřeší a vláda nevylepší svůj postoj k občanům, hrozí podle Milionu chvilek, že se lidé přikloní k populistickým či extremistickým hnutím.

Čáru před vstupem do sídla úřadu ve Vyšehradské ulici namaloval spolek smývatelnou barvou. Před budovu zástupci spolku také přinesli transparent s nápisem Nepřekračujte červenou čáru.

Blažek žádal o informace o kauze, ve které podle serveru Seznam Zprávy figurují jeho známí, čtyřikrát. Žádosti byly adresovány jak nejvyššímu státnímu zástupci Igoru Střížovi, tak i vrchnímu státnímu zástupci v Olomouci. Stříž už dříve Seznam Zprávám a Deníku N řekl, že mu Blažkovy žádosti nepřijdou šťastné. Blažek střet zájmů odmítl.

Podle serveru Seznam Zprávy Blažek žádal i jména soudců, kteří rozhodovali o vazbě či o domovních prohlídkách. Ministr na twitteru už dříve uvedl, že jde o běžný zákonný postup při vyřizování stížnosti.

Policie loni na podzim v Brně zasahovala kvůli bytům a městskému majetku vícekrát. Počátkem října v souvislosti s privatizací bytů na radnici městské části Brno-střed obvinila osm lidí v čele s politikem ODS Otakarem Bradáčem. V polovině října pak zadržela skupinu lidí v souvislosti s pokusem o ovládnutí černovické pískovny.

Spolek Milion chvilek v roce 2019 zorganizoval řadu demonstrací kvůli jmenování tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešové. V dubnu totiž rezignoval její předchůdce Jan Kněžínek (ANO), stalo se tak v době, kdy žalobci informovali o návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo, která se týkala tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Vyvrcholením byla dvě více než čtvrtmilionová shromáždění na Letné v červnu a listopadu.

Proti Benešové spolek pořádal demonstrace i v roce 2021, a to kvůli odchodu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který mezi důvody svého konce označil i nátlak ze strany ministryně.

Související

Více souvisejících

Pavel Blažek Ministerstvo spravedlnosti

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Británie zchladila Zelenského: Na mír na Ukrajině musí dohlížet 150 tisíc vojáků, tvrdil. Stačí pár tisíc, míní Britové

Velká Británie se domnívá, že evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být realizovány s výrazně menším počtem vojáků, než jaký minulý týden požadoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten v případě mírové dohody hovořil o potřebě 100 000 až 150 000 příslušníků ozbrojených sil na ukrajinském území, avšak britské obranné zdroje naznačují, že by šlo o řádově nižší jednotky, pohybující se v řádu několika desítek tisíc, nebo dokonce méně.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov hodil vidle do plánu EU: Jednotky NATO na Ukrajině nikdy nestrpíme

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva nepřijme přítomnost vojenských jednotek NATO na Ukrajině v rámci jakékoli mírové dohody. Tato slova pronesl po jednáních s americkými představiteli v Saúdské Arábii, kde se obě strany dohodly na zahájení vyjednávání o ukončení války.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Sídlo Evropského parlamentu

Jak srazit ceny energií? EU přišla s revolučním plánem

Evropská unie zvažuje investice do zahraniční infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a přechod na dlouhodobé kontrakty, aby snížila vysoké ceny energie, které poškozují evropský průmysl. Vyplývá to z návrhu dokumentu Evropské komise, který získal server Politico.

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Rusko ví, že trvalý mír se Západem neexistuje. O co tedy Putinovi jde?

První kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa k dosažení dohody o Ukrajině vyvolaly v Moskvě bouři emocí. Ruská média, která v posledních třech letech hlásala odklon od „dekadentního“ Západu směrem k Číně a Severní Koreji, nyní s nadšením citují západní zdroje, píše Politico.

před 8 hodinami

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

EU do jednání někdy zapojíme, prohlásil Rubio po setkání s Lavrovem

Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Washington a Moskva se dohodly na vytvoření vysoce postaveného vyjednávacího týmu, který bude hledat možnosti ukončení války na Ukrajině. Kromě toho mají USA a Rusko zahájit jednání o ekonomické spolupráci a postupně obnovit personální obsazení ambasád.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Dmitrij Peskov

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO

Ukrajina má suverénní právo stát se členem Evropské unie, ale toto právo se nevztahuje na vojenské aliance, prohlásil podle serveru Politico mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho slova přišla v době, kdy si svět připomíná tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, během níž Moskva cíleně útočila na kritickou infrastrukturu, způsobila masové civilní ztráty a opakovaně zasáhla školy a nemocnice.

Aktualizováno před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Papež František

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal

Papež František, který se potýká s vážnými zdravotními problémy, se snaží upevnit svůj odkaz a zajistit kontinuitu svých reforem. Po hospitalizaci se závažnou bronchitidou v římské nemocnici Gemelli a několika zrušených veřejných vystoupeních papež přijal sérii opatření, která mají zajistit, aby jeho odkaz nebyl zpochybněn v nadcházejícím souboji o nástupnictví. Podle svých slov se už nemá šanci vyléčit.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

před 13 hodinami

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

před 14 hodinami

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy