Daň z nemovitosti 2024 se mění. Lidé si připlatí

Vládní konsolidační balíček se mimo jiné dotýká i okruhu bydlení. Počínaje dnešním dnem tak například roste daň z nemovitostí, zavádí se inflační koeficient a klesá příspěvek na stavební spoření.

Zvýšení daně z nemovitých věcí

Od 1. 1. 2024 dojde k průměrnému zvýšení sazeb daně z nemovitých věcí o 80 %, což pozitivně ovlivní výběr této daně a přinese příjem ve výši 10 mld. Kč. Nově se toto zvýšení bude týkat všech místností určených k podnikání v oblasti ubytování, bez ohledu na to, zda se jedná o bytové nebo nebytové prostory. V rámci tohoto opatření dojde také ke zvýšení částky za zvýšení z 2 Kč na 3,50 Kč za 1 m2. Tato nová úprava se projeví i v navýšení minimální celkové daně za spoluvlastnický podíl, která bude činit 90 Kč. Současně dojde k posunu hranice pro vyměření daně na 50 Kč.

Daňové zatížení nemovitostí v České republice bylo dlouhodobě minimální, což bylo ještě podtrženo zrušením daně z nabytí nemovitých věcí v roce 2020. Výnos z běžné daně z nemovitých věcí v ČR za rok 2020 tvořil pouze 0,6 % z celkového daňového výnosu, čímž se Česká republika řadila na 24. místo mezi zeměmi EU. Oproti tomu podíl na HDP byl pouze 0,2 %, čímž byla Česká republika opět na 24. místě mezi zeměmi EU a na 36. místě ze 37 zemí OECD s průměrnou hodnotou 1,8 % HDP.

Zavedení inflačního koeficientu

Nově od 1. 1. 2024 přichází inflační koeficient, který bude aplikován na výslednou daň z pozemků, staveb a jednotek. U zemědělských pozemků bude inflační koeficient vždy 1, protože inflace je již zohledněna při stanovení základu daně. Ministerstvo financí bude stanovovat změny inflačního koeficientu formou sdělení zveřejněného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do 30. 6. kalendářního roku předcházejícího zdaňovacímu období. Inflační koeficient může meziročně vzrůst o maximálně 20 %. Na zdaňovací období roku 2024 je inflační koeficient stanoven na 1.

Zdanění garáží a budov pro rodinnou rekreaci na základě zápisu v katastru

Od 1. 1. 2024 se mění podmínky pro garáže a domy sloužící k rodinné rekreaci, kdy se zdaňování bude odvozovat od zápisu v katastru nemovitostí, bez ohledu na skutečné využití. To znamená, že i domy sloužící k rodinné rekreaci, které nejsou zapsány v katastru nemovitostí, budou zdaňovány jako ostatní zdanitelné stavby. Tato úprava nevyžaduje podávání daňových přiznání.

Rozšíření okruhu případů, kdy poplatníkem daně z nemovitých věcí bude uživatel nemovitosti

Od 1. 1. 2024 bude uživatel nemovitosti poplatníkem daně z nemovitých věcí i v situacích, kdy není znám vlastník zdanitelné budovy nebo jednotky, nebo pokud hospodaří s nemovitostí podle zákona Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Nová sazba daně z nemovitých věcí pro nevyužitelné pozemky

Pozemky kategorie "ostatní plocha", jako jsou neplodné půdy, zamokřené plochy, meze, stráně nebo zeleně, budou od 1. 1. 2024 zařazeny do skupiny "nevyužitelných ostatních ploch". Sazba daně pro tyto pozemky bude 0,08 Kč za m2, což představuje snížení zdanění v porovnání se současným stavem. Obce budou mít možnost osvobodit tyto pozemky od daně všeobecně závaznou vyhláškou. Poplatník nemusí kvůli této změně podávat daňová přiznání.

Změny v osvobození pozemků od daně z nemovitých věcí

Od 1. 1. 2024 bude osvobození od daně z nemovitých věcí platit i pro pozemky zatížené právem stavby ve prospěch obce, na jejímž území se nacházejí. Současně se rozšiřuje osvobození pro pozemky tvořící funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo jednotkou, které slouží veřejně prospěšným právnickým osobám nebo zařízením. Naopak se zruší osvobození pro pozemky a stavby, které slouží k nakládání s odpady, například skládky.

Zpřesnění stanovení základu daně u bytových jednotek

Od 1. 1. 2024 bude podlahová plocha bytové jednotky určena podle údaje evidovaného v katastru nemovitostí. V případě, že tato informace v katastru chybí, bude se vycházet z prohlášení vlastníka nebo ze skutečného stavu.

Zrušení zvýhodnění u zaměstnaneckých bytů a rodinných domů

Současný systém zvýhodnění zaměstnaneckých bytů a rodinných domů při nepeněžitém plnění od zaměstnavatele bude od 1. 1. 2024 zrušen. Dosavadní výjimka, která nezdaňuje zaměstnance za částku, která odpovídá ceně podle zákona o oceňování majetku nebo ceně účtované jiným osobám (s výjimkou jednotek nezahrnujících nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, byty a rodinné domy, ve kterých měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jejich koupí), bude odstraněna. Přechodné ustanovení zajistí, že tato změna nebude mít dopad na zaměstnance, kteří v daných bytových jednotkách, bytech nebo rodinných domech měli bydliště před účinností tohoto zákona.

Snížení příspěvku na stavební spoření u stávajících a nových smluv

Od 1. 1. 2024 bude omezena státní podpora stavebního spoření na maximální částku 1 000 Kč ročně pro jak nové, tak stávající smlouvy. V 90. letech minulého století bylo stavební spoření zavedeno v době, kdy ještě nefungoval hypoteční trh, a představovalo jednu z mála dostupných možností, jak si lidé mohli spořit na bydlení. V nedávné době však tato forma spoření ztratila svou původní relevanci. Kromě toho lidé často používají naspořené peníze na jiné účely než na vlastní bydlení. Úvěry poskytované z prostředků stavebního spoření budou zaměřeny především na projekty podporující udržitelné bydlení, efektivní nakládání s přírodními zdroji a využívání obnovitelných zdrojů, jako jsou zateplení budov, účinná sběrnic a využívání dešťové a odpadní vody, nebo pořízení a instalace dobíjecích stanic pro elektromobily.

Související

Petr Fiala

Budoucnost bydlení v Česku? O státní podporu žádají desítky projektů

Jen čtyři měsíce od spuštění je v programu Dostupné nájemní bydlení přes 90 žádostí o podporu projektů na výstavbu, rekonstrukce nebo nákupy bytů za 5,1 miliardy korun. To představuje téměř 1 500 bytů. Kroky pro zvýšení dostupnosti bydlení v Česku dnes na tiskové konferenci představili premiér Petr Fiala (ODS), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ředitel SFPI Daniel Ryšávka. 
Ilustrační foto

Příspěvek na bydlení 2025: Podmínky a jak o něj žádat

V roce 2025 došlo k drobným změnám v pravidlech pro získání příspěvku na bydlení, což může ovlivnit značný počet domácností. Tento příspěvek je podle webu MoneyMAG.cz určen těm, jejichž náklady na bydlení přesahují 30 % jejich čistého příjmu. Pokud vaše výdaje na bydlení tuto hranici překračují, můžete mít nárok na tuto finanční pomoc.

Více souvisejících

Bydlení

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

včera

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

včera

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

včera

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy