Danuše Nerudová prozradila, na co by se jako prezidentka zaměřila

Danuše Nerudová by jako prezidentka chtěla pomoct změnit Česko v moderní stát s přívětivou tváří pro občana. V rozhovoru s ČTK řekla, že jí není jedno, jak Česká republika vypadá, nechce sedět s rukama v klíně a chce se aktivně podílet na změně. Prezidentské pravomoci považuje za dostatečné, chtěla by ale vést odbornou diskusi, zda by se na jmenování guvernéra České národní banky (ČNB) neměl podílet Senát.

Na dotaz, proč by ji lidé měli zvolit prezidentkou, odpověděla, že představuje generaci, která drtivou část života žila ve svobodě a netáhne si na noze "žádnou kouli v podobě své minulosti". "Není mi jedno v jaké společnosti žijeme, není mi jedno, jak vypadá naše země, nechci sedět s rukama v klíně a chci se aktivně podílet na té změně," poznamenala Danuše Nerudová.

Za svou hlavní vizi budoucnosti Česka označila moderní stát s přívětivou tváří pro občana, který nekomplikuje situaci podnikatelům a poskytuje moderní vzdělání. Přeje si také sociálně soudržnou společnost, ve které mají kredit aktivní a úspěšní, ale která se dokáže postarat o skupiny lidí, kteří v životě neměli takové štěstí. Zmínila také vizi společnosti, která žije udržitelným životem. Prezident by měl podle Nerudové tato témata aktivně ve veřejném prostoru otvírat a stát se moderátorem společenské diskuse.

Nerudové v posledních době významně stouply preference a podle posledního průzkumu agentury Median má aktuálně největší voličskou podporu. Vysvětluje si to rostoucí důvěrou lidí v regionech, kam za nimi jezdí. "Já si toho nesmírně vážím, protože za každým tím procentem je skutečně moje osobní setkání, podaná ruka, vyslechnutí příběhu," řekla. Na kampani nechce ve zbývajícím měsíci před volbami nic měnit, protože se podle ní ukazuje, že funguje. Chce proto hlavně pokračovat ve výjezdech za lidmi do regionů.

Poznamenala, že na rozdíl od Andreje Babiše či Petra Pavla se snaží účastnit všech debat s protikandidáty. Za rozhodnutím Babiše do těchto debat do konce roku nechodit vidí strach.

Na slova Pavla z tohoto týdne, kdy vyjádřil pochybnosti nad její schopností být dobrou prezidentkou, a naznačil, že případnou podporu Nerudové ve druhém kole proti Babišovi by ještě musel zvážit, bývalá rektorka řekla, že ona se vůči nikomu nevymezuje. Zopakovala, že i když má vůči Pavlovi výhrady, ve druhém kole by ho proti Babišovi podpořila.

Poznamenala, že asi každá kampaň se na svém konci vyostřuje. Předpokládá proto, že podobné to bude i v kampani současné.

Jak by v případě zvolení prezidentkou vypadal její hradní tým, nechtěla komentovat. Některá jednání podle ní probíhají, ale po případném zvolení ještě bude dost času tým doladit. Dodala, že lidé, se kterými jedná, mají běžná občanská povolání a pracují na pozicích důležitých pro stát. Nerada by je "ohrožovala" tím, že informace předem zveřejní.

Jako prezidentka by chtěla zastávat jednotnou zahraniční politiku. "Dělala bych přesně to, co má prezident dělat, otvírala bych dveře, podílela se na ekonomické diplomacii a pomáhala vládě realizovat cíle v zahraniční politice," řekla. Na svou první zahraniční cestu by jela na Slovensko. Přihlásila se k prozápadnímu ukotvení, je pro členství v EU, NATO i v OSN.

Jako jednu z hlavních agend vidí hrozbu Číny. Myslí si, že je potřeba, aby nově zvolený prezident vyvinul aktivitu mezi ostatními evropskými hlavami států tak, aby se začalo mluvit o tom, aby Německo změnilo svou politiku ve vztahu k Číně. V zahraniční politice vidí jako tři hlavní pilíře spojenectví v regionu v rámci visegrádských zemí, spojenectví v rámci Evropské unie a také transatlantické spojenectví. Domnívá se, že je na čase, aby se český prezident po 20 letech opět podíval do Bílého domu.

Prezidentské pravomoci považuje za zcela dostačující. "Ale v roli prezidentky bych ráda otevřela kapitolu na téma jmenování guvernéra ČNB,“ řekla. Zahájit by chtěla odbornou právní diskusi o tom, zda by u této pravomoci neměl být souhlas Senátu.

Možnost, že by prezident Miloš Zeman mohl před koncem svého mandátu jmenovat nového předsedu Ústavního soudu, i když současnému končí mandát až asi pět měsíců po odchodu Zemana z úřadu, Nerudová vidí jako zásadní rozpor s principem dělby moci. Takový jmenovací akt by proto považovala za neexistující, navrhla by nového předsedu soudu a s ústavními právníky by nalezla postup, jak situaci vyřešit.

Související

Kateřina Konečná

Komunistka Konečná komentovala rozhodnutí Pekarové Adamové. U omluvy něco nehraje

Předsedkyně koalice Stačilo! Kateřina Konečná (KSČM) schytala ostrou kritiku za své prohlášení na sociální síti X, kde se opřela do rozhodnutí Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) nekandidovat ze zdravotních důvodů slovy: „Od kdy je svědomí zdravotní problém?“ Zprvu se za svůj příspěvek omluvila, o chvíli později už ale svalovala vinu na spolupracovníky. 

Více souvisejících

Danuše Nerudová prezidentské volby 2023

Aktuálně se děje

včera

Gripen

Češi souhlasí se švédskou nabídkou. Gripeny budou k dispozici ještě 10 let

Ministerstvo obrany souhlasí se švédskou nabídkou na další využívání letounů JAS-39 Gripen, uzavření smlouvy do roku 2035 podpořilo Kolegium ministryně obrany. S návrhem smlouvy nyní bude seznámena vláda. Díky intenzivním jednáním se podařilo ministerstvu dosáhnout nabídky, která je oproti loňské zhruba o 25 % výhodnější. Prodloužení využívání Gripenů pomůže překlenout období, kdy budou do české armády postupně zaváděna letadla páté generace F-35.

včera

FK Dukla Praha

Fotbalová Dukla se po záchraně v lize rozloučila s trenérem Petrem Radou

Vedení fotbalové pražské Dukly, která se o víkendu dokázala zachránit v první lize poté, co v odvetě baráže porazila Vyškov až na penalty, se po třech letech rozhodlo rozloučit se s trenérem Petrem Radou. Kromě něho pak také nebudou na lavičce Pražanů pokračovat i jeho asistenti Michal Horňák a Pavel Medynský.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Proč v Nizozemsku padla vláda? Geert Wilders se chce stát premiérem, plán se mu ale může krutě vymstít

Geert Wilders, dlouholetý nizozemský krajně pravicový politik a vůdce Strany pro svobodu (PVV), učinil riskantní krok, který může jeho ambici stát se premiérem spíše zmařit než naplnit. Rozpuštěním vlády, jejíž byl součástí, doufá, že podzimní předčasné volby promění v referendum o přistěhovalectví – tématu, které mu v minulosti přineslo úspěch. Jenže politická realita v Nizozemsku se výrazně změnila.

včera

včera

Letadla, ilustrační foto

Američané jsou znechucení Trumpem. Opouštějí USA a hledají nový domov v zahraničí

Po znovuzvolení Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států se zvyšuje počet Američanů, kteří se rozhodli odejít ze své země. Většina z nich tvrdí, že současný politický vývoj v USA je natolik znepokojuje, že hledají nový začátek za hranicemi. Tento trend je vidět jak na zvýšeném zájmu o stěhování, tak na počtu žádostí o občanství v jiných zemích.

včera

euro, ilustrační fotografie

Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU

Zatímco Bulharsko, nejchudší země Evropské unie, se připravuje na přijetí společné evropské měny, Polsko – donedávna označované za ekonomického premianta bloku – od eura stále víc ustupuje. Rozdílný přístup obou států ukazuje hluboké rozpory v rámci EU ohledně budoucnosti hospodářské integrace, píše Politico.

včera

Věznice, ilustrační fotografie

Rusové mučí a vězní ukrajinské civilisty tisíce kilometrů od domova. Svět je naprosto ignoruje

Zatímco svět sleduje mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem a diskutuje o diplomatických možnostech ukončení války, tisíce ukrajinských civilistů nadále mizí beze stopy. Unášeni ze svých domovů ruskými silami a deportováni do táborů a věznic hluboko na ruském území, včetně oblastí na Sibiři, zůstávají tito lidé jedním z nejtemnějších a zároveň nejopomíjenějších aspektů ruské invaze.

včera

I Če-mjong

Ekonomika Jižní Koreji se hroutí? Nový prezident čelí krizi jménem Donald Trump

Nově zvolený jihokorejský prezident I Če-mjong se teprve ujal úřadu, ale již čelí vážné mezinárodní krizi. Na rozdíl od předchozích hlav státu se nemohl spolehnout na obvyklé dvouměsíční přechodné období. Do prezidentského paláce vstupuje okamžitě, aby nahradil svého předchůdce Juna Sok-jola, který byl odvolán z funkce po neúspěšném pokusu o zavedení stanného práva koncem minulého roku.

včera

včera

Elon Musk

Elon Musk se ostře pustil do Trumpa: Odporná ohavnost otřásla Bílým domem

Americký miliardář a technologický magnát Elon Musk otevřeně zaútočil na nový legislativní balík prezidenta Donalda Trumpa, který prosazuje mezi republikánskými senátory. Ve výbušné sérii příspěvků na sociální síti X označil návrh zákona za „odpornou ohavnost“ a ostře odsoudil nejen jeho obsah, ale i politiky, kteří jej podporují. Jeho prohlášení zaskočila i vysoké úředníky Bílého domu, kteří nečekali tak silnou a veřejnou kritiku.

včera

včera

Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/

Zdechovský exkluzivně pro EZ: Kvůli Slovensku mi vyhrožují smrtí, podvodů s dotacemi je tam ale opravdu hodně

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal říjnovou cestu Výboru pro rozpočtovou kontrolu na Slovensko, kterou vedl. Uvedl, že se zaměřili na podezření z rozsáhlého rozkrádání evropských dotací, přičemž narazili na případy předražených zakázek, neexistujících projektů a účelově rozdělovaných podpor. Promluvil také o zastrašovacích praktikách bezpečnostních složek. „Budeme pokračovat v práci tak, aby v případě, že by se mi cokoliv stalo, ta práce nepřišla vniveč a měl ji kdokoliv možnost převzít a zkontrolovat,“ řekl.

včera

Gaza

Červený kříž: Svět selhal. Situace v Gaze dosáhla takové hrůznosti, že i v pekle je lépe

Situace v Gaze dosáhla takové hrůznosti, že ji prezidentka Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) Mirjana Spoljaricová označila za horší než peklo na zemi. V rozhovoru pro BBC z ženevského sídla ICRC uvedla, že svět selhává – státy dělají příliš málo pro zastavení války, ukončení utrpení Palestinců a propuštění izraelských rukojmí. Zároveň apelovala, že mezinárodní humanitární právo se stává prázdnou frází.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev XIV. se pustil do boje proti umělé inteligenci

Nový papež Lev XIV., první Američan v čele katolické církve, si vytyčil jasný cíl: postavit se rizikům, která představuje nekontrolovaný vývoj umělé inteligence. Již v prvním oficiálním projevu kardinálům prohlásil, že AI může ohrozit „lidskou důstojnost, spravedlnost i práci“. Krátce nato přiznal, že technologie skýtá „obrovský potenciál“, ale zdůraznil potřebu odpovědnosti, aby sloužila všem a ne jen několika málo vyvoleným.

včera

Malý, ale věrný spojenec v indo-pacifickém regionu. Proč pobaltská země rozvíjí vlastní koncepci pro tuto strategickou oblast?

Litevské ministerstvo národní obrany vypracovalo strategii bezpečnosti a obrany pro indicko-pacifický region, kterou představila ministryně národní obrany Dovilė Šakalienė během svého vystoupení na asijském fóru pro obranu a bezpečnost v Šanghaji. Podle informací poskytnutých serveru EuroZprávy.cz se Litva tímto krokem přihlásila k aktivnímu podílu na řešení bezpečnostních otázek v regionu, který je dnes jedním z klíčových ohnisek globálních strategických zájmů.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy