Ťok odmítl výtky dopravců k rozšiřování mýta

"Já za hnutí ANO, za které sedím na ministerstvu dopravy, bych také nerozšiřoval mýto. Musím ale akceptovat fakt, že jde o koaliční dohodu a že je potřeba pokračovat, abychom věděli, co se bude s mýtem dít po roce 2019," uvedl Ťok.

Ministerstvo nyní připravuje podklady pro zadání otevřeného výběrového řízení na další provoz mýtného systému poté, co v roce 2019 vyprší společnosti Kapsch prodloužená smlouva. Soutěž by mohla být spuštěna do poloviny letošního roku, zopakoval dnes ministr. Její dokončení ale bude na politické reprezentaci vzešlé z parlamentních voleb. Ťok věří, že nová vláda rozpracovanou soutěž ze stolu neshodí. Na dokumentaci v tendru už bylo odvedeno hodně práce, která by přišla vniveč, dodal.

Rozšíření zpoplatnění silnic prvních tříd o 900 kilometrů z nynějších 230 kilometrů schválila vláda na návrh ministerstva dopravy začátkem ledna. Rozsah vyplývá z analýzy, kterou si ministerstvo dopravy nechalo vypracovat u firmy Deloitte. Ta zpracovala tři varianty možného rozšíření, kromě uvedené jde o rozšíření o 76,1 kilometru, respektive o 474,1 kilometru silnic prvních tříd. Společnost jako optimální označila variantu rozšíření o 474,1 kilometru.

Psali jsme: Autoklub ADAC kritizuje mýtné pro osobní auta v Německu, ministr dostal ostrý dopis Německé mýtné zatíží i české silnice, řidiči budou úseky objíždět Německá vláda schválila mýtné pro osobní auta. Rakousko hrozí žalobou, ČR se možná přidá  

Ministerstvo se však přizpůsobilo dřívějšímu usnesení vlády, které požadovalo rozšíření alespoň o 850 kilometrů. Toto rozhodnutí dnes kritizoval prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, podle něhož by bylo efektivní počet zpoplatněných kilometrů rozšířit o doporučených 474 kilometrů.

Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy korun, za loňský rok 9,89 miliardy korun.

Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie, přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovenko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou.