Jihomoravský kraj už vytipoval silnice, kde se bude platit mýtné

Jihomoravské hejtmantví reagovalo seznamem úseků na žádost ministerstva dopravy, které vyzvalo jednotlivé regionální samosprávy, aby vytipovaly komunikace druhých a třetích tříd, na nichž by bylo možné nákladní dopravu regulovat dopravním značením nebo zpoplatněním.

"Mýto by nákladní automobily platily například na silnici II/425 mezi výjezdem z R 52 u Rajhradu a Břeclaví (I/55), dále na silnici II/602 mezi Brnem a Kývalkou, silnici II/430 mezi Brnem a Vyškovem a dalších silnicích, které zejména po zvýšení mýtného na rychlostních komunikacích slouží autodopravcům jako nezpoplatněné objízdné trasy," řekl Horák. Upřesnil, že pokud by vláda zavedla takzvané výkonové zpoplatnění některých úseků silnic druhé a třetí třídy, týkalo by se to téměř 190 kilometrů krajských komunikací. "Téměř padesát kilometrů těchto silnic je přitom v těsné blízkosti nebo přímo v obcích," dodal Horák.

Jde zejména o takové komunikace, které tvoří spojnici mezi zpoplatněnými silnicemi, případně jsou s nimi paralelní, nabízejí služby ve formě benzinových čerpadel, odstavných parkovišť a podobně. Podle Horáka je vedení kraje přesvědčeno, že omezování dopravy pomocí zákazů není odůvodnitelné. "Regulace zpoplatněním vybraných úseků je možná, avšak z povinnosti platit mýto by měly být vyjmuty veřejné autobusy, protože placení mýtného by bylo v jejich případě jen zbytečným přeléváním veřejných prostředků," řekl náměstek.

Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD), zatím česká legislativa nezajišťuje žádný pravidelný zdroj příjmu pro obnovu, udržování a rozšiřování sítě veřejných silnic, které kraje převzaly od státu v roce 2000 s obrovským vnitřním zadlužením. "Zatímco stát má příjmy z mýta a z podílu na spotřební dani ve Státním fondu dopravní infrastruktury, jen malou část těchto prostředků poukazuje také krajům," upozornil Hašek. Dodal, že kraje chtějí, aby v budoucnu měly definován stabilní příjem – konkrétně výnos z mýta, které by bylo zavedeno i na silnicích nižších tříd. První seznam, který zpracoval krajský odbor dopravy, není podle hejtmana definitivní a je jen začátkem k jednání s ministerstvem dopravy.

"Budeme chtít především znát metodu zpoplatnění vozidel nad 3,5 tuny, způsob dělení příjmů mezi stát a kraje, náklady na provoz systému a jeho výnosy. Kraje nepůjdou do systému, který spotřebuje víc, než vynese. Zpoplatnění má smysl jen ve chvíli, kdy přinese krajům reálný výnos a kraje tento výnos budou moci investovat do krajských silnic," řekl hejtman. Dodal, že pokud by ministerstvo chystalo projekt, který by přinášel jen náklady a nikoli výnosy, kraje takový systém odmítnou. "Kraje musí mít z čeho platit opravy silnic, devastovaných těžkou nákladní dopravou," uvedl Hašek.