Dějiny MHD v Brně začaly podle historiků dříve než před 150 lety

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

10. března 2019 7:35

Dějiny MHD v Brně začaly podle historiků dříve než před 150 lety
Prohlédněte si 31 fotografií Dějiny MHD v Brně začaly podle historiků dříve než před 150 lety Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Dějiny městské hromadné dopravy v Brně nezačaly až zavedením tramvají tažených koňmi před 150 lety. Už v 50. letech 19. století vyjely na pravidelných linkách omnibusy, tedy prostorné uzavřené vozy s kupé tažené koňmi, a plnily tak poptávku po pravidelné přepravě.

Podle historiků MHD Jiřího Štursy a Jiřího Kazatele šlo o pravidelnou linkovou městskou dopravu i proto, že za jízdu se platilo předem stanovené jízdné, bylo možné koupit předplatní jízdenky a jezdilo se podle jízdních řádů, řekli v rozhovoru s ČTK. Na rozdíl od pozdější koňky, jejíž provozovatel získal koncesi od města, ale šlo o ryze komerční podnikání povolované městem.

"Omnibusová doprava se začala rozvíjet v habsburské monarchii po roce 1837, kdy byla povolena nová živnost - drožkaření. Technicky se mohly omnibusy začít rozvíjet po roce 1823, kdy se v Anglii začaly používat ocelové nápravy," popsal Štursa.

Pro historiky MHD omnibusy získaly na významu ve chvíli, kdy šlo o linky s danou trasou a jízdním řádem. "Patrně první začala fungovat v roce 1853 mezi náměstím Svobody, Mendlovým náměstím a Pisárkami, kam lidé jezdili na výlety a do restaurace. Omnibus jezdil každé dvě hodiny," uvedl Kazatel. Brzy po první lince začala jezdit další z náměstí Svobody do Králova Pole. Do Semilassa, u něhož linka končila, jezdívali lidé na plesy a za zábavou. Shodou okolností šlo o trasy, které po letech obsluhovala i koňka.

Prvním provozovatelem omnibusů byl Otto Brosch, od roku 1856 provozoval Ferdinand Zischka linku do Králova Pole. Společnost Brněnsko-Rosické dráhy provozovala od roku 1857 linku od pošty na rosické, dnes dolní nádraží.

Po prvních provozovatelích přišli od roku 1863 bratři Schneiderové a jejich společnost Erste Brünner Omnibus Unternehmung (První brněnská omnibusová společnost). Provozovali patrový omnibus zvaný Imperial, který měl dvě kupé pro 12 sedících, na plošinu se vešli čtyři stojící a za pěkného počasí mohlo jet dalších šest sedících lidí na střeše. "Ulice tehdy nebyly ještě dlážděné, takže v létě za sucha se jezdilo dobře, ale v zimě a za nepříznivého počasí to bylo obtížné," poznamenal Štursa.

Linkové vedení tehdy bylo mnohem pestřejší. Kromě Pisárek a Králova Pole mohli lidé jet také k lázním v Zábrdovicích, po Olomoucké se jezdilo přes město k Lužánkám, z náměstí Svobody přes Cejl do Zábrdovic, ke Krásné vyhlídce (dnes Konečného náměstí), z náměstí Svobody přes Zelný trh na Křenovou a po skončení představení od divadla na dnešním Malinovského náměstí se jezdilo do všech směrů. Jezdilo se i k vlakům na rosické nádraží a později také až do Řečkovic. Schneiderové se původně také ucházeli o koncesi na provoz koňské tramvaje.

Pravidelné omnibusové linky se vrátily na několik let do Brna ještě od roku 1878, kdy provozovatel koňky Moritz Kohn potřeboval dát práci lidem a koním přes zimu. "Zimní provoz tramvaje se vzhledem k výši dotací od města nevyplatil," uvedl Kazatel. Linky směřovaly z náměstí Svobody do Králova Pole, na Mendlovo náměstí a do Zábrdovic, v provozu byly uzavřené vozy pro deset lidí.

včera

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Související

DPMB

Počet klimatizovaných vozů se v brněnské MHD za poslední tři roky zdvojnásobil

Vozů, ve kterých je jízda komfortní i ve vysokých teplotách, v brněnské městské hromadné dopravě neustále přibývá. Od roku 2019 se počet klimatizovaných vozů téměř zdvojnásobil. Zatímco před třemi lety jich Dopravní podnik města Brna provozoval 147, letos je jich 280. Nejvyšší procento vychlazených vozů je stabilně mezi autobusy – klimatizaci mají více než dvě třetiny z nich.

Více souvisejících

MHD Brno ,  Brno ,  140 let MHD Brno

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy