Dějiny MHD v Brně začaly podle historiků dříve než před 150 lety

Dějiny městské hromadné dopravy v Brně nezačaly až zavedením tramvají tažených koňmi před 150 lety. Už v 50. letech 19. století vyjely na pravidelných linkách omnibusy, tedy prostorné uzavřené vozy s kupé tažené koňmi, a plnily tak poptávku po pravidelné přepravě.

Podle historiků MHD Jiřího Štursy a Jiřího Kazatele šlo o pravidelnou linkovou městskou dopravu i proto, že za jízdu se platilo předem stanovené jízdné, bylo možné koupit předplatní jízdenky a jezdilo se podle jízdních řádů, řekli v rozhovoru s ČTK. Na rozdíl od pozdější koňky, jejíž provozovatel získal koncesi od města, ale šlo o ryze komerční podnikání povolované městem.

"Omnibusová doprava se začala rozvíjet v habsburské monarchii po roce 1837, kdy byla povolena nová živnost - drožkaření. Technicky se mohly omnibusy začít rozvíjet po roce 1823, kdy se v Anglii začaly používat ocelové nápravy," popsal Štursa.

Pro historiky MHD omnibusy získaly na významu ve chvíli, kdy šlo o linky s danou trasou a jízdním řádem. "Patrně první začala fungovat v roce 1853 mezi náměstím Svobody, Mendlovým náměstím a Pisárkami, kam lidé jezdili na výlety a do restaurace. Omnibus jezdil každé dvě hodiny," uvedl Kazatel. Brzy po první lince začala jezdit další z náměstí Svobody do Králova Pole. Do Semilassa, u něhož linka končila, jezdívali lidé na plesy a za zábavou. Shodou okolností šlo o trasy, které po letech obsluhovala i koňka.

Prvním provozovatelem omnibusů byl Otto Brosch, od roku 1856 provozoval Ferdinand Zischka linku do Králova Pole. Společnost Brněnsko-Rosické dráhy provozovala od roku 1857 linku od pošty na rosické, dnes dolní nádraží.

Po prvních provozovatelích přišli od roku 1863 bratři Schneiderové a jejich společnost Erste Brünner Omnibus Unternehmung (První brněnská omnibusová společnost). Provozovali patrový omnibus zvaný Imperial, který měl dvě kupé pro 12 sedících, na plošinu se vešli čtyři stojící a za pěkného počasí mohlo jet dalších šest sedících lidí na střeše. "Ulice tehdy nebyly ještě dlážděné, takže v létě za sucha se jezdilo dobře, ale v zimě a za nepříznivého počasí to bylo obtížné," poznamenal Štursa.

Linkové vedení tehdy bylo mnohem pestřejší. Kromě Pisárek a Králova Pole mohli lidé jet také k lázním v Zábrdovicích, po Olomoucké se jezdilo přes město k Lužánkám, z náměstí Svobody přes Cejl do Zábrdovic, ke Krásné vyhlídce (dnes Konečného náměstí), z náměstí Svobody přes Zelný trh na Křenovou a po skončení představení od divadla na dnešním Malinovského náměstí se jezdilo do všech směrů. Jezdilo se i k vlakům na rosické nádraží a později také až do Řečkovic. Schneiderové se původně také ucházeli o koncesi na provoz koňské tramvaje.

Pravidelné omnibusové linky se vrátily na několik let do Brna ještě od roku 1878, kdy provozovatel koňky Moritz Kohn potřeboval dát práci lidem a koním přes zimu. "Zimní provoz tramvaje se vzhledem k výši dotací od města nevyplatil," uvedl Kazatel. Linky směřovaly z náměstí Svobody do Králova Pole, na Mendlovo náměstí a do Zábrdovic, v provozu byly uzavřené vozy pro deset lidí.

Související

DPMB

Počet klimatizovaných vozů se v brněnské MHD za poslední tři roky zdvojnásobil

Vozů, ve kterých je jízda komfortní i ve vysokých teplotách, v brněnské městské hromadné dopravě neustále přibývá. Od roku 2019 se počet klimatizovaných vozů téměř zdvojnásobil. Zatímco před třemi lety jich Dopravní podnik města Brna provozoval 147, letos je jich 280. Nejvyšší procento vychlazených vozů je stabilně mezi autobusy – klimatizaci mají více než dvě třetiny z nich.

Více souvisejících

MHD Brno Brno 140 let MHD Brno

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

včera

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

včera

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno včera

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy