Bourání starých nádraží je byznys za desítky milionů ročně

SŽDC, která je vlastníkem nádraží, prý nemá peníze na údržbu chátrajících objektů. Bourání starých venkovských nádraží je tak v současné době celorepublikový trend, který jde v úhrnu do desítek milionů korun ročně. Ačkoliv obce i soukromníci mají zájem málo využívané objekty koupit, rozhodnutí SŽDC o demolici nemohou zvrátit. Údajná provázanost státní železnice s místními firmami, které na takovýchto zakázkách vydělávají, se tak stala i předmětem zájmu Bezpečnostní informační služby, uvedla ČT.Rozhodnuto bylo například o zbourání sto let starého nádraží ve východočeské Chvalči, které bylo podle mluvčího SŽDC Pavla Hally v dezolátním stavu. Chvalečtí zastupitelé ale příkaz k demolici nechápou. "Dodnes jsem vlastně nepochopil, na základě čeho byl vydán demoliční výměr, protože nikdy tady nebyla nějaká páska vstup zakázán. Objekt byl do poslední chvíle používaný," řekl ČT místostarosta Chvalče Michal Binek. Chvalečská radnice několik let posílala na SŽDC dotazy, co s nádražím zamýšlí dělat. V jednom z dopisů bylo napsáno, jestli by nebylo nějaké vhodnější řešení, například nabídka k prodeji. Obec by si tak vzala nádraží do své správy a prováděla by údržbu. Odpověď ale nepřišla a místo toho přijela demoliční technika, uvedla Česká televize.

SŽDC odhadlo předpokládané náklady na rekonstrukci nádraží na více než dva miliony korun, zatímco demolice vyšla na 1,3 milionu korun. SŽDC tak argumentuje úsporou, místostarosta Binek je ale jiného názoru. Tvrdí, že kdyby SŽDC nádraží obci prodala, ušetřila by jak za demolici, tak za osazení nové prefabrikované čekárny. Navíc by získala peníze za prodej budovy, kde by obec zřídila hasičskou zbrojnici a zachovala čekárnu.

Mluvčí Halla uvedl, že se SŽDC obecně prodejům rozhodně nebrání, ale současná přísná pravidla to prakticky neumožňují. O osudech nádraží určených k demolici rozhoduje SŽDC za pomoci výběrového řízení, které je podle Hally standardním postupem. "Při zadávání výběrových řízení je zcela logické, že se přihlašují místní, regionální firmy. Je to v podstatě standardní postupu obdobně velké společnosti v dalších regionech České republiky právě tím, že mají konkurenční výhodu v podobě toho, že jsou místní, tak dokážou nabídnout nejnižší cenu v rámci výběrového řízení," uvedl v ČT Halla.

Bývalý předseda Dozorčí rady ČD Zdeněk Žák ale postup SŽDC zpochybňuje. "Ono je zřejmě daleko atraktivnější zadat veřejnou zakázku na velkou novou stavbu, než se s tím potrápit a postupně zrekonstruovat starou budovu, byť by to bylo levnější," podotkl Žák. Česká televize zároveň připomněla, že na rozhodování SŽDC právě o těchto veřejných zakázkách ovlivňují zájmy stavebních firem, kterým jde o co nevyšší profit, upozorňuje i zpráva BIS z roku 2009. Zpráva za loňský rok ještě není k dispozici.

Obce a podnikatelé, kteří měli nebo mají o nádražní objekty zájem, čelí i další překážce. SŽDC totiž podle Hally není oprávněna rozhodnout, zda objekty odprodají. Vše je totiž složitým způsobem v rámci mezirezortní komise ministerstva dopravy a ministerstva financí schvalováno nakonec až na úrovni vlády. Následně nastupuje proces výběrového řízení, kde je určující cena.