Elektronické viněty budou prodělečné

Praha - Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfréd Brunclík počítá s tím, že nový systém vybírání mýta na českých dálnicích bude prodělečný, řekl to ve středu v pořadu Impulsy Václava Moravce na rádiu Impuls. Přenosné elektronické viněty nezajistí tak vysoký přijem, jako klasické dálniční známky.

"Minimálně v prvních letech toho používání bude velká móda si to kupovat do rodiny a tak podobně, a že příjem klesne oproti klasickým dálničním kuponům," řekl Brunclík.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na starosti naplnění projektu zavádění elektronických dálničních známek do praxe. Podle platného zákona se má s krabičkami po dálnicích jezdit už od ledna příštího roku. Zatím se počítá s tím, že viněty budou přenosné a řidič si je budou moci půjčovat.

Někteří poslanci, a také ministr dopravy Gustav Slamečka, ale zákon kritizují. Nelíbí se jim právě pokles zisků, pokud by jednu elektronickou známku bylo možné používat pro víc aut. Podle některých informací projekt elektronických známek nedoporučila ani expertní skupina ministerstva dopravy.

Zatím není jasné ani to, jestli se stihne termín. Někteří poslanci navrhují, aby bylo zavedení elektronických vinět o rok odloženo. Stát zatím nevyhlásil výběrové řízení na dodavatele krabiček, na zavedení systému chybí peníze. "No výběrové řízení pokud bychom nějakým způsobem otáleli a nepřekonali bychom ten fakt, že veřejné řízení má také svá pravidla a nemůžeme zaručovat výsledek předem, co se týče časového průběhu vzhledem k různým zákonným způsobům, jak ten proces řešit, tak upřímně řečeno, jsme postaveni před, nechci říct nelehký úkol. Úkol, který je na samé hraně možností, jaké máme a nemáme čas s tím otálet," řekl Brunclík rádiu Impuls s tím, že veřejná soutěž by měla být zadána během dubna. "Já se domnívám, že pokud ji nezadáme v dubnu, tak budeme mít problém vůbec ji uskutečnit," dodal.

Používání vinět by si vyžádalo náklady 1,6 miliardy korun ročně, výroba papírových známek stojí 300 milionů korun. Další miliardy bude stát přechod na nový systém.

Systém si vysloužil kritiku i kvůli tomu, že umožní podnikání s dálničními známkami. Kritici upozornili, že velmi pravděpodobně vzniknou půjčovny vinět, kde si lidé budou moci za poplatek známku vypůjčit na svou cestu. Podle Brunclíka má ale přenositelnost vinět i výhody. "Je to pobídka pro to, že ubude těch uživatelů dálnice, kteří neplatí vůbec, protože to zkoušejí jet takzvaně načerno," řekl Brunclík. ŘSD podle něj počítá, že po dálnicích jezdí tři až čtyři procenta neplatičů, podle některých odhadů jich je dokonce 10 procent.

Související

Ilustrační fotografie

Elektronické viněty až v roce 2016

Praha - Senátoři ve čtvrtek schválili novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích, která posouvá zavedení elektronických vinět na rok 2016. Předlohu, která má umožnit přechod na systém elektronických vinět, musí ještě podepsat prezident.
Vláda: Elektronické viněty se odloží

Vláda: Elektronické viněty se odloží

Praha - Vláda Petra Nečase (ODS) v programovém prohlášení slibuje Českým drahám personální audit a audit hospodaření. Dokument, který ve středu kabinet odsouhlasil, počítá i s tím, že se odloží zavedení systému elektronických vinět.

Více souvisejících

elektronické viněty dálniční poplatky

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy