Válka o kanál Dunaj-Odra-Labe: Ministr projekt smetl, Zeman se zlobí

Velký zastáncem kanálu Dunaj-Odra-Labe je prezident Miloš Zeman. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček HN řekl, že studie proveditelnosti projektu je v koaliční smlouvě a její zrušení by prezident chápal jako porušení koaliční dohody.

"Předpokládám, že soutěž zastavíme nejpozději do poloviny roku," citují HN ministra Prachaře. V koaliční smlouvě podle deníku strany skutečně slibují "vznik enviromentálních a ekonomických podkladů", ale v navazujícím programovém prohlášení vlády už o kanálu zmínka není.

Text koaliční smlouvy navíc dodává, že na počátku projektu musí být "mezinárodní shoda". A právě tím prý mimo jiné Prachař argumentuje. "Dunaj-Odra-Labe je přeshraniční projekt. Pokud nebude jasný konsenzus dotčených zemí, nejsme v pozici, abychom dělali studii proveditelnosti," řekl listu ministr.

V průběhu let se utvořily dvě základní skupiny příznivců a odpůrců, v obou však analytický pohled nahrazuje partikulární ideologická, hodnotová orientace. Zastánci vyzdvihují předpokládaný pozitivní efekt nově vybudované dopravní infrastruktury na prosperitu přilehlých území, zatímco odpůrci zdůrazňují negativní environmentální dopady a nehospodárnost podniku, upozorňuje Česká pozice.

Prezident Zeman, který o prospěšnosti vybudování kanálu opakovaně hovoří, již dříve vyhlásil, že by českou stranu stavba přišla za 15 let na 45 miliard korun. Zbývající – vyšší – částku by zaplatila EU. A nešlo by o malé peníze. Podle ministerstva dopravy celkově stavba vyjde na minimálně 250 miliard korun, nicméně konečná částka může být vyšší, protože odhad vychází ze studie publikované v roce 2005.

Problém je, že kanál Dunaj-Odra-Labe z mapy plánovaných hlavních evropských cest zmizel a Unie by tak na jeho stavbu zřejmě nebyla ochotná připlatit. Důvodem zřejmě je, že kanál by měl vést poměrně hornatým terénem a přitom v místech, kde netečou dostatečně vodnaté řeky.

Plánovaná šířka vodní cesty je 40 metrů. Plout by po ní mohly lodi s ponorem do 2,8 metru a šířkou do 11,4 metru. Motorové lodi by mohly mít délku 135 metrů, tlačné soupravy dokonce 185 metrů. Pluly by místy, kde je dnes vrchovina nebo pahorkatina, vodní toky jsou deset až dvacet metrů široké a jejich hloubka se počítá v decimetrech.

Nejde jen o to překonat vysočinu a zvednou lodě o sto metrů nadmořské výšky nahoru. V kanále bude třeba také mít dostatek vody. Zejména oblast jižní a střední Moravy by byla odkázána na mocná čerpadla, která by přečerpávala vodu z Dunaje přes soustavu zdymadel. V Čechách je zase problém s nedostatkem vody v Labi. Stavbaři tedy budou muset zdolávat různá protivenství. A co přednosti stavby? Kromě lodní dopravy přes Česko snad i jakási ochrana proti povodním, především na řece Moravě. Upřímně řečeno, hlavním lákadlem asi bude, že jde o tak obrovskou investici, že by se na ní každý zainteresovaný nějak přiživil, uvedl Reflex.cz.