Vostatek (rozhovor): Je zjevné, že bude stále méně plátců na důchody

Rep.: V NDC systému jde zaplacené pojistné na jakýsi účet a každý díky tomu může vědět, kolik bylo zaplaceno a na jaký důchod má nárok.

J. V.: Je to přesně tak, veškeré zaplacené pojistné jde na účet podobně jako v bance.

Rep.: Je to stejné jako v Polsku, kde účet je v podstatě hypotetický?

J. V.: Slovo "hypotetický" je často používáno, ale pro lidi ta částka představuje skutečné peníze, protože z té částky bude vypočítán jejich důchod.

Rep.: Systém se financuje průběžně?

J. V.: Ano, systém je financován průběžně, nepotřebuje žádné rezervy. Nějaké sice má a hodí se mu, ale pouze na to, aby se překonala nějaká krize, ale jinak je nepotřebuje. Když je třeba výpadek z příjmů, lze rezervy použít na to, aby výplaty důchodů nebyly ohroženy.

Rep.: Tento systém ale neřeší demografický problém, okolo kterého se točí celá diskuse o penzijní reformě. Časem bude ubývat množství ekonomicky aktivních, v roce 2050 se míra závislosti má vyšplhat až na 55 procent. Vámi navrhovaný systém to přece neřeší.

J. V.: Jde o to, jak to vezmete. Demografii neřeší de facto žádný systém. Demografii ovlivnit nelze a jde jen o to, zda se systém dokáže na demografii adaptovat. Problémy jsou rázu ekonomického a politického. Ekonomické spočívají v úbytku plátců. Politický problém je třeba skutečný věk odchodu do důchodu. NDC je založeno na tom, že sám klient si volí, kdy jde do důchodu. A podle toho je mu stanovena výše důchodu. Mění se tím také koeficient pro výpočet výše důchodu, takže když populace stárne, je penze nižší. Ten systém funguje automaticky, což je obrovská politická výhoda, protože pro většinu stran je problém hýbat s oficiálním věkem odchodu do důchodu. V současných systémech má věk odchodu do penze klíčovou úlohu. V NDC je podružný.

Rep.: Jak systém NDC řeší problém průběžnosti? Jakýkoli průběžný systém může fungovat, dokud do něho budou přicházet noví a noví plátci.

J. V.: Ti budou přicházet pořád.

Rep.: Z demografických prognóz zjevné, že jich bude stále méně.

J. V.: Ale lidé budou pracovat déle, takže do systému bude plynout více peněz.

Rep.: Průměrný věk se sice prodlužuje, ale neznamená to, že se prodlužuje ekonomicky produktivní doba.

J. V.: Těžko říct, co bude za 50 let. Ve Švédsku tento systém funguje od roku 1999 a byli schopní bez problému zareagovat i na současnou krizi, aniž by měnili parametry. Pochopitelně dochází ke zmíněné automatické změně parametrů, což znamená, že při stárnutí populace musí lidé pracovat déle, chtějí-li mít stejný důchod. Že je systém průběžný, samo o sobě neznamená nic zvláštního. Dokonce mi to přijde jako do jisté míry pomluva ze strany privatizátorů. Systém NDC totiž do jisté míry slovo "průběžný" vlastně ani nepotřebuje.

Rep.: Vámi navrhovaný takzvaný panevropský penzijní systém tvoří hlavní pilíř NDC, který funguje průběžně, a k tomu se každý může připojistit.

J. V.: Přesně tak. Jako doplněk lze použít podnikové či osobní penze. A důležitý je sociální pilíř, který obsahuje veškeré sociální prvky, které se nevejdou do NDC pilíře, jakou jsou třeba minimální penze. A to je financováno jinak.

Rep.: Ale nebylo by to odděleno od státního rozpočtu.

J. V.: Přesně tak. Sociální penze nejsou odděleny od státního rozpočtu, takže jsou financovány z daní, z libovolných daní. Zatímco NDC je financováno z pojistného. A když to takhle uděláme, tak se u nás pojistné podstatně sníží.